ŠVP a hodnocení

V tomto článku se nebudeme zabývat úvahami o tom jak hodnotit a proč to tak dělat (o tom se můžete dočíst v předchozích článcích ), zde najdete inspiraci, jak formulovat část Školního vzdělávacího programu vaší školy. Samozřejmě, pokud s textem souzníte, můžete ho použít celý, nebo máte-li chuť či potřebujete-li jej prodiskutovat, rádi vás uvítáme na některém ze seminářů, který se na dané téma zaměřuje. A nyní samotný text:

 

Hodnocení žáků:
Naše škola využívá při pololetním hodnocení (vysvědčení)
kombinaci kriteriálního (tzv. rozšířené klasifikace) a slovního hodnocení.

  • Kriteriální hodnocení všech předmětů obsahuje následující obecná kritéria: aktivita v hodinách, dovednosti, znalosti, iniciativa (tzn. spontánní činnost žáka mimo vyučovací hodiny rozvíjející kompetence v daném předmětu)

     


  • V charakteristice každého předmětu jsou navíc obsažena případná specifická kritéria – např. seminární a domácí práce, podíl zadaných / vypracovaných domácích prací, písemných projev, ústní projev, porozumění textu, práce v týmu, znalost faktografie, dovednost aplikovat atd. Toto kriteriální hodnocení vyjádřené klasifikačním stupněm 1-5 je v jednotlivých předmětech doplněné krátkým slovním hodnocením, které dle uvážení vyučujícího obsahuje informace obtížně sdělitelné klasifikací jednotlivých kritérií.

 

Podklady pro hodnocení vznikají vždy kombinací různých forem zjišťování

  • ústní projev studentů

     


  • soustavným sledováním výkonů a připravenosti žáka na vyučování;analýzou výsledků různých činností žáka (aktivita při výuce, pozornost, zaujetí pro předmět, písemné zpracování laboratorních protokolů, domácí úkoly všeho charakteru apod.

  • školní i domácí písemné práce

     


  • různými druhy zkoušek (ústní, písemné – včetně testů, grafické, praktické, pohybové) dle specifik jednotlivých předmětů


  • iniciativa studentů při nepovinných a nadstandardních úkolech atd.

 

Tato kombinace je navíc individuálně vztažena k jednotlivým studentům a jejich potřebám. Jsme si vědomi, že někteří studenti jsou schopni se lépe vyjádřit ústně, jiní písemně, někteří si nedokáží dobře zapamatovat rozsáhlou faktografii, ale bez problémů plní náročné tvůrčí úlohy.

 

Klasifikační stupně jsou voleny tak, aby odpovídaly zažitým tradicím – používáme pětistupňovou škálu, ve které hodnocení 1 odpovídá nejlepšímu dosaženému hodnocení, stupeň 4 popisuje hodnocení ještě přijatelné, na spodní hranici požadovaných výsledků, stupeň 5 označuje hodnocení nedostatečné. Jednotlivé předměty nejsou hodnoceny „souhrnnou“ známkou, ale vždy klasifikací čtyř až osmi kritérií.

 

Hodnocení provádí a zodpovídá za něj příslušný vyučující.

 

Čtvrtletní, pololetní či ročníkové práce trvající hodinu a déle oznámí vyučující alespoň 14 dní předem; v jednom dni je povoleno psát nejvýše jednu kontrolní práci tohoto charakteru. Termíny všech kontrolních prací zapisují vyučující do formuláře v třídní knize, koordinuje třídní učitel.

 

Učitel opraví všechny písemné práce do 10 dnů od jejich napsání a seznámí žáky s hodnocením, umožní jim do opravených prací nahlédnout. Archivuje písemné práce po dobu školního roku.

 

Učitel dodržuje pedagogické zásady, zejména:

  • nehodnotí žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnost delší než jeden týden;

     


  • uvědomuje si, že účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech a dovednostech, ale hodnotit to, co žák umí;


  • u žáka s prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení při jeho výuce i klasifikaci přihlédne k charakteru poruchy, respektuje doporučení PPP, volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů pro klasifikaci, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv; Učitel klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony.


  • do hodnocení zásadně nepromítá svůj postoj k žákovi ani srovnávání žáka s ostatními. Hodnocení zásadně zachycuje stav a vývoj výkonů, dosažených vědomostí a dovedností.

 

Pokud žák opouští školu, mohou rodiče požádat, aby na vysvědčení byl paralelně hodnocen i prostou pětistupňovou klasifikací.

 

Pro tento případ je klasifikace stanovena takto:

 

Hodnocení jednotlivých předmětů

 

1 – výborný – žák je schopen samostatně a bezchybně řešit zadané úkoly, dokáže samostatně činit nové závěry ze získaných vědomostí; v laboratorních a praktických cvičeních je schopen samostatně a správně používat pomůcky, nástroje a přístroje; činí samostatné závěry z prováděných činností; zadané práce odevzdává ve stanoveném termínu a bez chyb;

 

2 – chvalitebný – žák je schopen samostatně a s drobnými chybami řešit zadané úkoly; dokáže samostatně reprodukovat získané vědomosti a je schopen za pomoci učitele činit nové závěry ze získaných vědomostí; v laboratorních a praktických cvičeních je schopen správně používat pomůcky, nástroje a přístroje; zadané práce odevzdává ve stanoveném termínu a bez podstatných chyb;

 

3 – dobrý – žák je schopen správným postupem řešit zadané úkoly s drobnými chybami, je schopen reprodukovat získané vědomosti; při jeho činnosti je třeba občasné nápovědy učitele; v laboratorních a praktických cvičeních je schopen správně používat pomůcky, nástroje a přístroje, s nápovědou učitele dokáže vyvodit závěry; zadané práce odevzdává ve stanoveném termínu s drobnými nedostatky;

 

4 – dostatečný – žák je schopen s nápovědou učitele řešit zadané úkoly; dokáže používat získané vědomosti v dalším studiu a prohlubovat je; při samostatné práci je schopen určit postup řešení; v laboratorních a praktických cvičeních je schopen za pomoci učitele používat pomůcky, nástroje a přístroje; pod vedením učitele dokáže vyvodit závěry; zadané práce odevzdává ve stanoveném termínu s vážnými nedostatky, nebo po stanoveném termínu bez podstatných chyb;

 

5 – nedostatečný – žák ani s nápovědou učitele není schopen řešit zadané úkoly; stupeň znalostí, vědomostí a dovedností neumožňuje pokračovat v novém osvojování učební látky; při samostatné práci není schopen ani naznačit postup řešení; v laboratorních a praktických cvičeních se dopouští vážných omylů, nedokáže používat pomůcky, nástroje a přístroje; nedokáže ze své činnosti vyvodit závěry; zadané práce neodevzdává ve stanoveném termínu;

 

Hodnocení chování žáka

 

1 – velmi dobré – žák uvědoměle dodržuje pravidla slušného chování a ustanovení školního řádu; méně závažných přestupků se dopouští ojediněle; žák je vždy přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit;

 

2 – uspokojivé – chování žáka je v rozporu s pravidly slušného chování a s ustanoveními školního řádu, tj. dopouští se vůči nim závažných přestupků; nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků, ohrožuje bezpečnost a zdraví své ?i jiných osob;

 

3 – neuspokojivé – chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování; dopouští se takových závažných přestupků, že je jimi vážně ohrožena výuka, bezpečnost nebo zdraví jiných osob; záměrně hrubým způsobem narušuje výchovně- vzdělávací činnost školy;

 

Celkový prospěch

 

Prospěl s vyznamenáním – není-li klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 – chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50, chování je hodnoceno jako velmi dobré;

 

Prospěl – není-li klasifikace v žádném z povinných předmětů vyjádřena stupněm 5 –nedostatečný;

 

Neprospěl – je-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 –nedostatečný.

 

7834 Celkem přečteno 3 Dnes přečteno