Podnebí a dějiny

klimatické změny v historii

Globální oteplpování?

 

Graf „Podnebí a dějiny“ zhruba popisuje vývoj a kolísání teplot za poslední milion let (kliknutím si ho zvětšíte). Že to víte a znáte? Nevadí, rád bych vám tady popsal pár možná banálních, ale o to hezčích souvislostí.

Černá linka představuje zhruba dnešní průměrné teploty, vlnovka ukazuje, jak se vyvíjelo podnebí na Zemi – vidíme modře podbarvená chladná období a červeně teplá období – a také pár šipek mířících k některým místům v historii.

Zkusím začít od začátku: Vlevo vidíte několik dob ledových, kdy teploty padly hezky hluboko… průměrně asi 10-12 stupňů chladněji než dnes. Co to znamená pro naše zeměpisné šířky? Léto kolem patnácti stupňů, když se povedly hezké letní dny, vystoupila teplota i nad dvacet. V zimě pak trvale kolem -10, v noci mínus dvacet-třicet, při vyjasnění i víc. Na druhou stranu pro Saharu to znamenalo docela příjemné klima. Z té poslední glaciály se nám dochovaly nejkrásnější jeskynní malby… No možná k nim patří i ty ze saharských náhorních plošin, my je totiž umíme datovat občas jen s velkým otazníkem za těmi čísly. Ovšem pak, někdy v devátém tisíciletí to začíná být zajímavé:

Oteplení na počátku dějin

Podnebí se rychle oteplilo a lidé se začali chovat zemědělsky. Zní to divně? Ono to s tím zemědělstvím vůbec bylo trochu jinak. Lidé se nenaučili žít zemědělsky hezky jeden od druhého, jak to líčili historici devatenáctého století. Jakožeby ti lovci viděli sousední tlupu obdělávat pole a začali se opičit. Naopak! To bylo velmi kruté a nelítostné období dějin, které by bylo přesnější popsat jako dobou vyhlazení a násilné asimilace lovců. Opravdu. Jak to? Podívejme – lovci byli vždy tak trošku nomádi. Aby se uživili, musela tlupa rotovat na cca 3-4 stanovištích. A žena, která je na cestách, může mít vždy jen jedno dítě pod tři roky (to tříleté už může začít chodit vedle matky), takže na jednu ženu jedno dítě za cca 3 roky. Pokud se narodilo dřív, musela ho potratit, odložit nebo zabít, aby neohrozila sebe i to starší. Nám to zní krutě, ale je to tak, neměla na vybranou. Při vysoké úmrtnosti v dětském věku tato logika znamenala, že populace víceméně nerostla, porodností zhruba reprodukovala svůj stálý počet. Stálý počet členů jedné tlupy byl kolem 30 lidí. Víc to nemohlo být, protože by tlupu neuživilo jedno loviště. Žádné materiální statky nebylo možné vytvářet ani přechovávat. Tlupa žila s přírodou a v přírodě. Z určité perspektivy v naprostém souladu a souznění, lovci neměli zájem měnit přírodu.

Tam, kde začali chovat dobytek a hlavně pěstovat obilí (a to začalo někde v úrodném půlměsíci), se vše najednou obrátilo vzůru nohama: Lidé se usadili na jednom místě, žena začala rodit dítě každý rok (a současně klesla dětská úmrtnost), takže rodiče najednou do dospělosti vychovali 4-10 potomků. Každý potomek navíc nepředstavoval hrozbu vylovení revíru, ale pár pracovitých rukou, které budou pomáhat na poli. Rodina s 10 dětmi začala být bohatší než rodina se 4 dětmi. Během jediné generace se populace rozrostla – při troše štěstí na dvoj až čtyřnásobek. Postavil se dům… Najednou tu místo tlupy 30 lidí byla vesnice třikrát početnější a jen malý kus od ní další – zemědělci mohli na malém prostoru koncentrovat mnohonásobně početnější populaci než lovci. S trochou ironie říkávám, že je to doba, kdy se lidé přemnožili. Zemědělci začali měnit krajinu – a lovcům tím začali brát životní prostor, při eventuálním střetu díky obrovské převaze vítězili. A když jim dosavadní území přestalo stačit, část jich vyrazila v migračních proudech dál, většinou podél toku řek. Došlo k prvnímu „historickému“ stěhování národů. Že se netřásly v základech žádné státy? Otřásl se v základech celý způsob života, to byla největší, nejprincipiálnější změna, jakou lidé udělali (a dnes si nejsme už takjednoznačně jisti, že to byla změna k lepšímu…). Během krátké doby (co je to tisíc let!) lovci zmizeli. Byli vybiti, pomřeli hlady a jejich zbytky byly podrobeny a asimilovány. Celé kořeny hlouběji do tradic civilizace byly z větší části zničeny, zapomenuty a zpřetrhány. Znalosti přírody, magické myšlení lovců, šamanismus… to bylo horší než čínská kulturní revoluce.

Jak rychlý byl nástup zemědělství v Evropě? Zhruba 20 km za 20 let, tedy jednu generaci. Zemědělci si s sebou přinesli vyšlechtěný dobytek, vlastní obilí… Zemědělská skupina vypálila kus lesa a zorala ho v obilné pole. Lovecké skupiny přišly o lovecké revíry a přímý boj proti zemědělcům byly málo početné. Sestěhovávaly se k severu, nebo se pustilz do nerovného zápasu a podlehly. V prostoru jihovýchodní Evropy byli lovci víceméně vyhlazeni. Na severozápadě Evropy byly mnohé lovecké skupiny podrobeny – nejčastěj nejspíš přímo zotročeny – a násilím přinuceny k zemědělskému stylu života. Byly asimilovány. Jak to tak drze tvrdíme? Díky genetice a mapám rozšíření krevních skupin, různých chromozómových odchylek a anomálií v populacích v různých teritoriích si můžeme udělat představu o podílu jednotlivých etnických složek v obyvatelstvu.

V sedmém tisíciletí – podívejme na tu náhodu, právě vrcholilo jedno teplé období… – už zemědělské skupiny a vesnice osídlily co mohly, a nejspíš už začaly stavět první hrazená „města“ na blízkém východě. Lesy, louky, pole a háje uprostřed Sahary byly v té době nejhustěji osídleny. Ovšem vysoká hustota osídlení, úbytek lesů a zemědělská činnost – ruku v ruce s proměnou klimatu – zavinily záhubu, řeky začaly slábnout, studánky se ztrácely, pršelo řídčeji… Sahara začala umírat a její obyvatelé ji během šestého tisíciletí př. Kristem kvapně a houfem opouštěli.

Podíváte-li se na obrázek, následuje dlouhé teplé období. Přes čtyři tisíce let velmi teplého podnebí. V dobách, kdy kulminovalo, byly průměrné teploty možná až o 3-5 stupňů vyšší než dnes. V našich zeměpisných šířkách to muselo znamenat požehnané úrody. Co se v té době dělo? Vznikly nejúžasnější stavební monumenty, jaké kdy byly postaveny. Megalitické památky na západě Evropy, obrovská města v Mezopotámii, pyramidy. To byla doba vzniku a rozvoje starých civilizací celého „starého“ světa. Naráz, souběžně.

Pár století před Kristem se postupně začalo ochlazovat. Doba zázraků skončila. Egypt, Babylón, Persie… všechny nejstaší a pro nás nejfantastičtější světy začaly mizet – jen se podívejte do přehledu dějin. Začal věk proroků: Buddha, Lao´c, Zaratúštra, Pythágoras (matematika patřila jen k jeho okrajovým zájmům…), Tháles a chcete-li Jan a Ježíš.

Stěhování národů

V prvních stoletích po Kristu se začalo velmi rapidně oteplovat. Možná by bylo logické čekat další šťastné období, ale opak byl pravdou. Oteplování na severu Evropy způsobilo stoupání hladiny moře a zasolování pobřežních úrodných nížin. Germáni obývající tato území doslova ztratili půdu pod nohama a v zoufalství se jako nejubožejší chudáci pouštěli k jihu, kde se samozřejmě začali střetávat se svými sousedy a společně se tlačili přes hranice Říma. Stejné rychlé oteplení kulminující několika velice teplými a suchými roky ve druhé půli čtvrtého století zničilo dosavadní pastviny velké části mongolských kmenů – Hunů – a ti se pustili k západu. Jedinou generaci po tomto teplotním vrcholu už se to pěkně semlelo nejdřív v Černomoří a pak vlastně po celé Evropě. Výsledek? Naprosté zhroucení Říma a vlastně i naprosté přesypání všech do té doby platných hodnot a překreslení všech hranic. Tehdejší teploty vystoupaly asi 3 stupňě nad naše soudobé průměry. Je to moc, nebo málo?

Úrodné období středověku

Další teplotní vrchol (dokonce nejspíš ještě vyšší) nastal během 12./13. století. Co to bylo za dobu? Je to zajímavé, ale právě v této době opravdu došlo k nebývalému blahobytu v celé Evropě, města rostla, lesy ubyly a třeba pro české země to byla vlastně doba přelomová. Došlo k nepředstavitelnému zvýšení životní úrovně. Na počátku třináctého století, kdy tepelná maxima kulminovala, ovšem vyschly pastviny jiných mongolských kmenů – občas jim hanlivě říkáme Tataři (tat = ve starých slovanských jazycích zloděj). A i tentokrát našli silného vládce (Čingischána) a vyrazili do světa, téměř ve stopách Hunů. Téměř stejně smetli vše, co jim přišlo do cesty… než došli do Evropy. Že by Evropské státy byly schopné čelit jim o tolik efektivněji, než Řím kdysi Attilovi? Kdo ví. K nejhoršímu nedošlo, veliký chán zemřel na východě a jeho dědici otočili hordy a šli se porvat mezi sebou o dědictví.

Ve stejné době ztratila úrodnost i pole kdesi na druhém břehu Atlantiku, snad někde na územích dnešního jihu USA – národu Mexiků. A Mexikové (my jim omylem říkáme Aztékové) se vydali na jih, hledat svou zaslíbenou zemi. Po mnoha letech se usadili uprostřed bažin, kde viděli orla, jak sedí na kaktusu a pojídá hada, což bylo znamení předvídané legendou. Na místě města na ostrově uprostřed nádherného jezera dnes stojí Mexico-city; i když po jezeře už není ani památky.

Souvisí to? Nejen tím suchem: Čingischánovi Tataři napadli Osmanské Turky žijící tehdy ve střední Asii a ti vpodstatě uprchli na západ – do Malé Asie. Tam ovšem narazili na Byzanc a svedli s ní dlouhý a krutý zápas, který skončil dobytím Konstantinopole 1453, při tom došlo k přerušení obchodních cest na východ a janovský dobrodruh Christóbal Columbános jel na lodích španělského krále hledat kratší cestu do Indie… a potkal tam Aztéky.

Jo, to sucho…

Malá doba ledová

Ve 14. století se začalo ochlazovat, a nejhorší to bylo zhruba v půlce patnáctého století, kdy přišlo několik mrazivých let. Někdy se jim říká malá doba ledová. Je zajímavé, že druhá půle 14. století pro Evropu znamenala vleklou a hlubokou ekonomickou recesi. Samozřejmě, pokles úrody v tom hrál velkou roli. Že to je doba, kdy u nás vládl Karel IV. a v Čechách vše spělo do krásy? To je bohužel mýtus. Karel investoval obrovské peníze a neuvědomoval si ekonomickou realitu. Založil Nové město pražské – podívejme na jeho plány a hned nám to bude jasné. Slavná hladová zeď protíná Petřín. Chtěl jí chránit sady? To by ve středověku udělal tak magor, Karel plánoval růst souvislé zástavby až sem, zrovna tak, jako plánoval zástavbu až do Nuslí a po Vyšehrad, kde také postavil městské hradby. Původně prý dokonce plánoval další městskou čtvrť začínající u Prašného mostu (severní brána do Hradu) a pokračující až na celý letenský hřbet. Obrovsky přecenil situaci a předpokládal, že město naroste až na nějakých 100.000 obyvatel. A to je jen nejviditelnější důkaz o jeho počínání. Z celé Říše stahoval peníze a investoval je v Čechách v chybném přesvědčení, že bude trvale pokračovat ekonomický růst. Také proto už jeho starší syn, Václav IV. selhal a Čechy se zřítily do občanské války a chudoby.

Možná vzpomenete, že před Kolumbem do Ameriky dopluli už Vikingové. Hodně lidí si myslí, že tu pobyli nějak krátce a chvilku, ale nejspíš je to jinak. Usadili se na pobřeží dnešní Kanady a severovýchodě dnešních USA trvale, stejně jako na jižním pobřeží Grónska. Jejich vesnice ze všech těchto lokalit zmizely střihem, během nekolika let – zničila je zima, opakovaná neúroda a nejspíš jí vyvolaný hlad. Nebýt malé doby ledové, možná by Kolumbovi následníci s překvapením místo na „Indy“, tedy nějaké ty Siouxy a Irokéze, narazili na Vikingy – minuli se zhruba jen o jedinou generaci. Proto také všechny ty spekulace, že Kolumbus jel najisto podle nějakého návodu, nejsoou úplně hloupé a nesmyslné (přestože pokud vím, všechny ty „dobové“ mapy, které to měly dokazovat, se postupně ukázaly jako podvrhy).

Náboženství apokalypsy skrz oteplování

A dnešní trend oteplování? Popravdě řečeno, nikdo to neumí odhadnout. Křičí-li fundamentální ekologové, že si pod sebou lidstvo řeže větev, protože dojde ke zničení života atd. mýlí se, bude vám to jasné, podíváte-li se, jaké rány ve vývoji podnebí lidé už přestáli. Není dobré nebo špatné podnebí, změny vždy někomu a něčemu prospějí, někomu jinému někde jinde neprospějí. Navíc ačkoli umíme vysvětlit několik skutečných mechanismů, které podnebí v budoucnosti ovlivní, a v podstatě známe jejich sílu, neumíme (a to ani v hrubých rysech) odhanout jaký bude jejich součet. Řada jiných indicií naopak ukazuje na možnost, že se nacházíme jen v jednom z meziledových období a nehrozí nám ani tak globální oteplení jako nová doba ledová. Nejspíš se bude oteplovat, ale jak moc není jisté, přijde-li to skutečně vůbec tak, jak si myslíme. 

Pokud to bude tak, jak to vypadá nejpravděpodobnější, oteplí se. Nakolik za to můžou lidé, je těžko posoudit. Pohled do historie ukazuje, že změn tu byla řada a to vůbec nemluvíme o podnebí ve třetihorách, kdy bylo nejen významně tepleji, ale byly velmi pravděpodobně mnohem vyšší koncentrace tzv. skleníkových plynů – a bez lidského zásahu, samozřejmě.

Nejspíš by se stejně oteplilo, možná, že méně rychle… Já vím – samé možná a nejspíš, ale to je realita. Všechny ty „jasné“ vize a předpovědi jsou hypotetické, občas spíš fantastické. Ale dobře: Předpokládejme, že se oteplí. A že to bude o nějaké ty tři až pět stupňů, jak odhadujeme… Stále ještě tu velmi pravděpodobně bude chladněji než ve středověku nebo v megalitickém období po skončení glacyál, o třetihorách nemluvě. Takže žádné strachy z konce světa. Na druhou stranu to může způsobit obrovské problémy s nakrmením lidí v oblastech, které se už dnes jeví jako ohrožené – a jako naschvál nejohroženější jsou rozsáhlá území v Africe, kde je největší bída a hlad a žízeň už teď, ohrožené jsou země na středním východě (Írán, Pákistán) jako naschvál stižené obrovskou populační explozí a ovládané bigotním náboženstvím (kde tedy netušený hladomor může vypuknout během příští generace) a pro nás sobecky ještě nebezpečnější je fakt, že oteplení může způsobit ztrátu úrodnosti největší části osívaných polí Ruska, Kazachstánu a Ukrajiny.

Co to může znamenat? Obrovský migrační tlak ze všech postižených oblastí k nám, do Evropy. To je nezastavitelné, neodvratitelné a jediné, co v souvislosti s tím můžeme udělat je, že se na to připravíme. Bude nás mnohem víc, přijdou sem haldy lidí z jiných kulturních a civilizačních tradic a my se budeme muset naučit s nimi žít. A bylo by pro nás dobře, kdybychom je naučili žít s námi, protože jinak nás vyhladí. Zatím to hladce nezvládá žádná z evropských zemí (a to přesto, že už teď je v Německu skoro 10 milionů Turků a ve Francii podobně Arabů…) Pokud k oteplení dojde, buď budeme muset v postižených zemích ve velké míře investovat, abychom je zbavili chudoby, pomohli jim zastavit populační explozi a zavést reálné vzdělání (i za cenu momentálního poklesu vlastní životní úrovně), nebo se v „lepším“ případě budeme ve zprávách dívat na naprostou apokalypsu milionů lidí umírajích hlady a v epidemiích. V horším případě na vznik nějakého vojenského bloku rozvojových zemí, který proti nám v duchu nějakého náboženství (nejspíš islámu) povede džihadd neboli svatou válku – a protože nebudou mít ty úžasné stíhačky, jaké máme my, povedou teroristickou válku, možná i s použitím nějakých těch primitivních atomových zbraní (nakradených v Rusku), nebo jednodušeji se zbraněmi biologickými a chemickými. Já vím, že teď maluju strašidlo. Ale ať víme, jak vypadá, i když doufáme, že budoucnost bude hezčí a „chytřejší“.

Ono to opravdu může být vše jinak, ale zatím to vypadá, že začíná další velké stěhování národů, respektive, že už začalo. Ještě jste si to neuvědomili? Tak se začněte dívat kolem.

Zdroje a náměty na další čtení

Jsem lempl a nepsal jsem si průběžně všechny. To, co popisují písemné zdroje, to snad netřeba, máme mraky historické literatury. Horší je to s informacemi o klimatu a hlavně ze starších dob. Většinou jde o analýzu dendrologickéch nálezů, archeologie, z těch ještě starších geologie atd. Rekonstruoval jsem aspoň několik těch paleoklimatických odkazů na webu:

http://math.ucr.edu/home/baez/temperature/

http://www.eol.ucar.edu/apol/activity18.pdf

http://www.worldviewofglobalwarming.org/pages/paleoclimate.htm

http://www.scotese.com/climate.htm

http://news-info.wustl.edu/tips/page/normal/4502.html

http://www.stanford.edu/~meehan/donnellyr/summary.html

http://www.tgdaily.com/sustainability-features/44673-last-ice-age-took-hold-in-just-six-months

http://www.grinzo.com/energy/index.php/2009/11/11/instant-ice-age-just-add-lots-of-water/

http://en.cop15.dk/news/view+news?newsid=2581

http://www.sciencedaily.com/releases/2009/11/091123142739.htm

http://vlada.bloguje.cz/878318-globalni-oteplovani-kontra-inzenyri.php

a přidávám některé další k tématu

http://www.scinet.cz/spoluzakladatel-greenpeace-patrick-moore-recem-ze-globalni-oteplovani-je-pro-cloveka-hrozbou-se-musim-smat.html

http://www.osel.cz/index.php?clanek=6159

http://www.osel.cz/index.php?clanek=8003

P.S.

Článek vznikl v dávném pravěku podzimu 99. Myslím, že je fér nechat ho, jak je. Ten graf v záhlaví jsem si tehdy neumětelsky nakreslil a není přesný, je to spíš ilustrace textu. Ano, dneska by šel vytvořit precizněj  a hezčí. Druhá věc je můj tehdejší optimismus stran migrace. Možná jsem byl naiva, v roce 1999 vypadal svět úplně jinak než o dvacet let později. Dneska bych ten konec napsal jinak. Ano, my se můžeme naučit žít s imigranty. Jenže oni se nechtějí naučit žít s námi. My je můžeme mnohé naučit a s něčím jim pomoci. Jenže to by vyžadovalo jejich chuť toto od nás přijmout. V řadě zemí klimatické podmínky zhorší situaci místních lidí. Ale pokud oni nejsou ochotni přizpůsobit tomu svou porodnost, musíme přijmout fakt, že za jejich život nejsme odpovědní a pravděpodobně jim nemůžeme pomoci, protože to by bylo závislé na jejich ochotě změnit své životní nastavení. Ale to je samozřejmě téma na jiný článek.

37095 Celkem přečteno 1 Dnes přečteno

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


55 − 51 =