Keltové – bydlení

keltský dům

Bydlení

Většina Keltů se věnovala – docela prozaicky – zemědělství, a jejich domy byly docela prosté. Ve starším období to byly chatky o půdorysu asi 4 x 4 m a až kolem metru zapuštěné do země. V mladším laténském období byly větší – 6 x 3 až 4 x 13m a alespoň ti bohatší si je stavěli na kamenných podezdívkách. Někdy žili roztroušeni po samotách, ale často to byly docela početné osady, vzácně byly osady obehnány plotem. Tak bydlela naprostá většina Keltů.

Následující obrázky keltských domů a usedlostí jsou nafocené v archeoparku nedaleko Alesie.

 

Usedlost, vesnice

Venkovský dvorec, jehož model vidíte na těchto obrázcích je z doby gallo-románské. Je obehnán zdí a „římské“ vlivy tu každý na první pohled identifikuje. Nedejme se však mýlit. Gallové se Římany dávali inspirovat stejně rádi jako Římané Gally a je tedy vůbec otázka, považovat-li dvorec za vliv Říma, nebo tvrdit-li (jak keltofilové rádi dělají), že je to naopak a typický římský statek byl vlastně inspirován Kelty. Obojí je pravda.

Pro Gally typická je brána… totiž vlastně spíš průjezd, či „vstupní oblouk“. Vidíte? Totiž nevidíte? Nemají tam vrata.

A tady konečně jedna pěkná keltská venkovská usedlost naživo. Ta, která následuje na fotkách dole, stojí v Burgundsku.

Oppidum

Keltové stavěli hradiště, kterým říkáme oppidum. Název vznikl nejspíš z latinského ob pedes. Někdy to bylo útočištné hradiště, kterým se latinsky říká refugium; nebyla osídlena trvale, ale v době ohrožení se tam stahovali se svým majetkem obyvatelé okolních vesnic. Jiná oppida byla obývána trvale, sídlil tu vládce, jeho vojenská družina, početní řemeslníci a obchodníci a nepočetní zemědělci. I tato hradiště však měla prostor pro ukrytí obyvatel z okolí při nebezpečí. Oppida stojící v západní Evropě bývají menší než ta východní – většinou se domníváme, že je to proto, že zatímco na západě tvořili Keltové naprostou většinu obyvatel, na východě byli Keltové menšinou, která ovládala starší podmaněné obyvatelstvo. Proto v oppidech byly početnější vojenské posádky a bydlela tu většina Keltů, zatímco zemědělství se věnovali většinou původní obyvatelé, kteří žili ve vesnicích mimo oppida.

Oppida budovali Keltové v raných dobách své historie, na vrcholu doby laténské (cca 5. stol. př. Kr.), tedy v dobách keltské expanze nebylo oppid moc potřeba, nové nebyly budovány a byly rozesety řídce, jejich potřeba se vrací až kolem 2. století př. Kr., s přibývajícími nájezdy Germánů za severu a Římanů z jihu a definitivně končí někdy v polovině prvního století př. Kr.

Mezi největší a nejhezčí oppida u nás patří Závist u Zbraslavi (170 ha), Stradonice u Berouna (82 ha), Třísov na Krumlovsku (21 ha), Zvíkov, Hrazany, Nevězice, Lhotice u Nasavrh, Staré Hradisko na Moravě, oppidum nejspíš stálo i na místě dnešního Bratislavského hradu.

KELTOVÉ

Historie a pramenyzvyky, společnostbydleníkrál Artuš

11181 Celkem přečteno 6 Dnes přečteno

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*


27 − 18 =