Rýsuje se vidina další učitelské stávky. Tentokrát snad bude razantnější a delší. Postavení učitelů je skutečně tristní a vláda v oblasti vzdělání zradila své volební sliby. Ale nabízí se otázka, oč budeme stávkovat? Chceme-li se za něco bít, rozhodně musíme jednoznačně vědět, oč bojujem.
Jednoduchá odpověď mnoha našich kolegů asi bude znít, že přece za lepší platy. Znamená to ale za navýšení tarifní částky platu? Boj za udržení 13. platu? Pro odbory je to nejjednodušší návrh a současně je to návrh, který podpoří většina učitelů. Ale je moudré se zamyslet, jestli jsou to požadavky rozumné.
Pokud jde o 13. plat, je třeba si uvědomovat, že tento požadavak nepodpoří veřejnost. A celkem oprávněně – rok má 12 měsíců, ne 13 nebo 14. Můžeme si říci, že tedy 13. plat, vyplácený navíc po půlkách, jednoduše přejmenujem na pololetní odměnu. Jenže – má se odměna dávat všem bez rozdílu?
Zamyšlení nad zvýšením tarifů pak přinese naprosté rozčarování. Na zvýšení tarifů nejvíc vydělají nejstarší učitelé, pro ty mladší to bude často jen kosmetický zásah. Tedy rozhodně to nebude nic, co by mladé kolegy a kolegyně odradilo od odchodu z oboru. A navíc – rozhodně na něm nevydělají žáci, protože přidáno mají podle odborářské logiky dostat lemplové stejně jako ti pracovití. Zvýšení tarifů je krátce řečeno hezký cíl v jehož jméně se odborářští předáci rádi zviditelní, ale většina učitelů ani žáků na něm nic nezíská.
Nechci svým kolegům stávku rozmlouvat a říkat „Jen hezky zase skloňte hlavu a táhněte rádlo jako dosud.“ Ale když už se do války pustíme, neměli bychom po krvavě dosaženém vítězství zjistit, že jsme si vlastně nepolepšili a že jsme svým způsobem byli mírně řečeno využiti – a to by snadno mohlo nastat. My totiž nemůžeme bojovat o navýšení tarifů, ale o jejich zrušení. Cílem vybojované stávky nemůže být plošné zvednání platů především u zasloužilých pedagogů, ale celková komplexní, systémová a promyšlená reforma celého systému. To je podle mě jediný legitimní a rozumný cíl.
Hodně to přeženu, ale po roce 89 došlo k mnoha změnám, jejich součástí byla přeměna ekonomického prostředí v naší zemi. Bohužel jejich součástí nebyla přeměna vzdělávacího systému; s mírnými předělávkami na fasádě u nás přetrvávají školské zákony z doby habsburského mocnářství. Vystávkujme a vybojujme nyní reformu, která bude znamenat vznik moderní vzdělávací soustavy v naší zemi. Podstatné zlepšení platových podmínek kvalitních učitelů bude jejím logickým důsledkem.
Přidejte odpověď