Učitel

uceni

Aby nebyla stále řeč o osobnosti dítěte, je třeba zmínit osobnost učitele: nejdůležitější článek školy. Ve starém Řecku nebylo ani tak podstatné, do jaké školy dítě chodí, ale k jakému učiteli. Dobrý učitel býval vážený a štědře placený, k učitelům patřili největší filosofové a matematici starověku. Dnes se osoba učitele ztrácí za osnovami, metodikami a horou centrálně přikázaných nesmyslů: učitel nemá právo být osobností s vlastním přístupem a názorem, změnil se v realizátora cizích, zpravidla pochybených, teorií a systémů. Kde a kdy došlo k té chybě?

Kdysi jsem slyšel, že děti se do školy chodí bavit, za práci že je placen učitel. To je velmi chytré. Ovšem… člověk, který dělá něco jen pro to, že je za to placen, to většinou nedělá moc dobře. Škola nesmí být zábavou jen pro děti – škola musí být zábavou i pro učitele.

Současný stav je typický tím, že učitel je ve škole velmi nepřirozený. Hraje divadlo, přetvařuje se, přemáhá se, je pokrytecký. Mile se usmívá, i když se zlobí, hodinky natažené na perko. Uvolní se až při odchodu ze školy, někdy vůbec.

Co je na tom tak špatného? Mnohokrát jsme zdůraznili, že podstatné věci se neučíme, ale vstřebáváme je z chování našich kamarádů, rodičů, učitele. Zvláště žáci nižších tříd se s učitelem často identifikují, chtějí se mu podobat. Přejeme si, aby dítě vstřebávalo neupřímnost? Přejeme si, aby dítě vstřebávalo dlouhodobé frustrace a tenzi vynervované učitelky? Ale dá se tomu předejít? Dá: Učitelka přestane být hercem a stane se opět člověkem. Učitelka přestane do školy chodit tvrdě pracovat v protivném prostředí, bude se do školy chodit s dětmi bavit; žít spolu, lepší pojem mě nenapadá. Sestoupí z trůnu a vstoupí do kruhu přátel. V kruhu přátel bude trávit příjemné dni zajímavými a příjemnými činnostmi. Vždyť proč žijeme? Myslím, že proto, abychom žili šťastně, každý den a pokud možno v každém okamžiku.

Tady vůbec nejde o typ školy, materiální podmínky, učebnice nebo metody. Chci říci, že učitel musí mít ze své práce opravdovou radost a spoluexistence s dětmi ho musí bavit. Jen tak se mu totiž podaří nastolit ve třídě příjemnou atmosféru a přenést ji do dětí. Pokud nechodí učitel mezi přátele (své žáky), ale mezi hordu ječících protivů, vytvoří ze školy peklo pro sebe i pro děti. V mnoha učebnicích se vypočítává, co vše by měl učitel studovat, jaké vědomosti by měl mít atd. To je, podle mě, druhotné: Podstata je v tom, jaký je a jaký vztah si dokáže s dětmi vytvořit.

Z knížky Škola hrou (1991)

6723 Celkem přečteno 3 Dnes přečteno