Genialita vlastně není nic jiného než schopnost chápat věci neobvyklým způsobem.
William James
Z toho, co bylo řečeno, by někdo mohl získat dojem, že tvořivost je hluboce subjektivní a k tvůrčí práci nelze použít žádné zvláštní techniky a metody. Přesto byla vytvořena celá řada metod, jak řešit problémy. Některé z nich jsou sice více mechanické než opravdu tvůrčí a při řešení problémů spíše simulují tvůrčí činnost, než by „rozsvítily“ tvořivé myšlení u těch, jež je aplikují, přesto mohou podstatně zefektivnit proces řešení problémů. Přínosem je jistě jejich aplikace při realizaci projektových metod.
Mezi nejznámější techniky patří:
odložený úsudek
brainstorming
brainwriting
metoda 635
Philips 66
funkční asociace
morfologická syntéza
bionická asociace
synektická metoda
změny vlastností a znaků (atributů)
ODLOŽENÝ ÚSUDEK
Mysl nemá hranic, kromě těch, které sami uznáváme.
N. Hill
Je nejjednodušší z těchto metod. Když normálně přemýšlíme a snažíme se najít odpověď na nějaký problém, napadá nás veliké množství myšlenek, z nichž řada je velmi bláznivá a iracionální. Dějiny vědy a umění nás však učí, že většina velkých myšlenek byla bláznivá a nepravděpodobná. Musíme proto přistupovat i k těm nejfantastičtějším a nejnepravděpodobnějším nápadům tak, že je nejdříve prověříme bez jakéhokoliv zaujetí a teprve pak je přijmeme nebo zamítneme.
Tedy v první fázi produkujeme co největší množství myšlenek, fantazírujeme a všechny nápady si okamžitě poznamenáváme. Teprve asi po dvou až třech dnech začneme jednotlivé nápady ověřovat, třídit a hodnotit.
BRAINSTORMING
Pravou příčinou zániku většiny nápadů, které se nikdy nedočkají stadia plánování a realizace, je strach z kritiky.
N. Hill
Volně přeloženo jako „myšlenková smršť“. Autorem této metody je Alex Osborn, který ji uvedl ve své knize Applied Imagination.
Brainstorming je metodou týmového řešení problémů. K jejímu uplatnění se sestaví řešitelský tým. Ten se skládá zhruba ze 4-12 řešitelů, rovnoměrně by měli být zastoupeni odborníci i laici, ženy a muži, lidé s různým vzděláním, vhodná je velká rozmanitost odbornosti, věku atd. Čím je pestřejší tým, tím je větší naděje na úspěšnost b. sezení. Přitom je během sezení b. vyloučena rozdílnost služebního postavení, společenských rozdílů a zábran, autoritativní postavení vedoucího. Při brainstormingu jsou si všichni řešitelé naprosto rovni, více než pracovní poradu by měl připomínat uvolněné a neoficiální setkání rovnocenných řešitelů, přátelské posezení.
Tým vede moderátor a jeho asistent, který má úlohu zapisovatele. Moderátor přitom sám nemůže dělat současně zapisovatele. Sezení brainstormingu je nejlépe pořádat v přátelské, naprosto uvolněné, neoficiální atmosféře, v klidu a příjemném prostředí. Časově by mělo být položeno buď do dopoledních hodin – okolo 10.00 nebo třeba v sobotu večer okolo 19.00, kdy je aktivita většiny lidí nejvyšší a přitom nejsou unaveni po celodenní práci, výborně také b. sezení vyhovuje atmosféra „na chatě“, „u krbu“, prostě zcela odlišná od běžného pracovního ruchu a shonu.
Na začátku sezení je znovu, přesně a jasně formulována otázka a cíl, k jakému je třeba se dobrat. Poté účastníci produkují co největší počet možných řešení, které zapisovatel viditelně okamžitě poznamenává – buď na tabuli nebo tlustým fixem na velkou plachtu balicího papíru na zdi. Moderátor řídí průběh a snaží se vyprovokovat tým k co nejvyšší aktivitě.
Na b. sezení je zakázáno jakkoli kritizovat vyřčené nápady, je zakázáno zůstávat v pasivitě. Žádný nápad, ani ten zcela nejdivočejší a nejiracionálnější, není tabu. Během sezení není dovoleno hodnotit nápady, cílem je jejich kvantita. Toto sezení by mělo trvat asi 30-40 min maximálně jednu hodinu.
Po dvou až třech dnech by mělo následovat navazující sezení, které by vycházelo z již připraveného velkého množství alternativních řešení a kde by bylo provedeno jejich hodnocení. Nejlépe tak, že ke každé alternativě vyslovíme její klady a zápory.
Výhodou brainstormingu je přenos nadšení na všechny účastníky, vyvolání soutěživosti a společné odbourání stereotypních postupů.
Metoda 635
je metoda týmového řešení problémů, podobně jako brainstorming. Řešitelský tým se skládá ze šesti řešitelů a moderátora. Také zde je proces rozdělen na dvě sezení, přičemž z prvního je zcela vyloučeno hodnocení jednotlivých řešení či jejich kritika.
Na začátku sezení dostanou řešitelé sedící v kruhu každý list papíru a po odstartování musí během pěti minut napsat alespoň tři řešení, po uplynutí limitu pošlou svůj list o místo vedle a sami dostanou list svého souseda. Ten si přečtou a pak opět v pětiminutovém intervalu musí vyprodukovat tři další řešení. Celkem tedy během 30 minut vznikne 108 různých alternativ řešení. Podobně jako u brainstormingu dojde k jejich porovnávání a hodnocení až na druhém sezení ve dvou až třídenním odstupu. Podobné jsou metody Philips 66 a brainwriting.
FUNKČNÍ ASOCIACE
probíhá na základě rozboru charakteru dané věci nebo jevu. Zkusíme asociovat všechny věci, které mají alespoň částečně podobnou funkci (lžíce – zednická, jídelní, bagru atd.) nebo jevy, které mají princip společný, probíhají jen v jiných podmínkách. Veškeré asociace si poznamenáme a hodnotíme je opět ve dvou až třídenním odstupu. Na podobném principu je i metoda bionické asociace – zkoušíme si asociovat, kde v přírodě se vyskytuje něco podobně
fungujícího a zkoušíme aplikovat jeho uspořádání (pavoučí vlákno – lano, stéblo obilí – televizní věž apod.).
JINÉ METODY
Mnoho společného mají metody morfologické syntézy, změny atributů a synektická metoda. Spočívají v tom, že u věci, jevu, který chceme měnit nebo vylepšit, určíme zhruba 10-20 atributů. U látky to může být materiál, barva, vzor, tloušťka apod. a potom u každého atributu vypíšeme do sloupce množství možných řešení – např. u barvy: bílá, šedá, modrá ap. Vznikne nám tabulka s 10-20ti sloupci po zhruba 20ti řádcích. Záměnou vlastností jednotlivých atributů můžeme postupně dospět ke zcela odlišnému řešení, než bylo původní, nebo získat řešení úplně nové.
Z knížky ŠKola hrou (1991)
Přidejte odpověď