Pokud bychom maturitu z matiky učinili povinnou, způsobí to dramatický poklesu úrovně maturity z matematiky i samotné výuky toho předmětu.
První, co by si měli tihle obrozenci a myslitelé uvědomit je, že schopnosti pro matematiku, tak jako všechny ostatní schopnosti jsou v populaci rozšířeny přibližně dle gaussovy křivky. A protože většina dětí poměrně brzy odhadne, na co má a na co nemá schopnosti (což může být v příkrém rozporu s ambicí rodičů), máme děti, které směřují třeba na gymnázia a vedle nich děti, které míří na konzervatoř, grafické školy atd. Je to banální a všichni to vědí? Inu, kdyby to věděli opravdu všichni profesoři, došlo by jim, že žádat po zpěvačce, sochaři nebo houslistovi maturitu z matematiky je čirá pitomost. Ale dobře. Profesor si to žádá.
Tedy druhá otázka zní: Kolik procent populace má mít maturitu? Neodvažuji se citovat smělé vize z Bruselu, protože při pohledu na obrázek níže bychom museli konstatovat, že maturitu mají mít víceméně všichni, s výjimkou intelektově retardovaných dětí.
A teď si do toho doplňme, co při kterém stupni schopností takový student zvládne. Rozumějme, pokud se rozhodneme, že součástí maturity bude obtížnost někde na úrovni goniometrických funkcí a analytické geometrie, je evidentní, že takovou maturitu nemůžu žádat od většího dílu populace, než je zhruba jedna polovina.
Pokud chci do maturity přidat řekněme derivace, budu muset vzít na vědomí, že takovou maturitu udělá maximálně třetina populace.
Tohle je – pro pedagoga, psychologa… ale i každého aspoň selsky myslícího člověka srozumitelné. A znamená evidentní rozpor s plánem omaturovanosti populace. Ten můžeme řešit dvěma snadnými cestami.
První cesta je taková, že ponechám obtížnost maturity z matematiky na laťce, kdy od studentů budu skutečné požadovat jisté kompetence a jistou náročnost operací – a tedy maturita z matematiky bude volitelná a na slušné úrovni. Zvládne ji třetina populace a to bude v pořádku, protože kominíci ani tanečnice derivace patrně nikdy nepoužijí – a to ani jako myšlenkovou gymnastiku. (Čímž neříkám, že jim máme zcela škrtnout výuku matematiky!) Zhruba polovina maturantů (možná že dokonce trochu méně) bude mít maturitu z matematiky, polovina ne. Protože na ni prostě namají schopnosti.
Jen pro jistotu malou vsuvku – schopnosti (nepřesně inteligence) nejsou homogenní vlastností a jsou velmi členité. (Více o schopnostech zde >>) Student, jehož schopnosti v matematice jsou na hranici retardace, klidně může v jiném oboru lidského konání dosáhnout vynikajících výsledků. A nezřídka dosahuje. Naopak skvělý matematik – nebo řekněme fenomenální profesor ekonomie – klidně může být na hraně debility třeba v sociální oblasti. A nemusí mu dojít, že odepsat studenty, kteří nejsou schopni seriózní maturity z matematiky, a zavřít jim tím cestu k studiu něčeho, pro co nadání mají, je vrcholně hloupé – a ve výsledku i neekonomické.
Druhá cesta je stejně snadná – budu trvat na tom, že maturitu z matematiky budou mít všichni maturanti, a protože musíme naplnit směrná čísla promaturovanosti a eurovzdělanosti, musím její úroveň nastavit tak, aby ji zvládli i středoškoláci, jejichž schopnosti v oblasti abstraktního počítání jsou někde na úrovni slušného podprůměru. Tedy nejobtížnější příklady obsažené v maturitní zkoušce budou počítat s trojčlenkou, možná nepříliš náročnými mocninami. Nic víc. Povinná maturita z matematiky prostě nutně znamená degradaci její úrovně.
Přidejte odpověď