Loches

Dojnon Loches

Donjon z Loches vidíte už zdálky. Taky jak by ne – má na výšku 37m a to mu ještě schází dřevěné podkroví s podsebitím a střecha; původně to bylo prý kolem 52m. Hrad v Loches si původně jako své sídlo nechali postavit hrabata z Anjou, tehdy z hradu ovšem stál jen donjon.

LochesNejdřív ale pojďte na malou procházku po Loches. Na mapičce máte jako na dlani původní středověké městečko. Nejdřív tu byl na konci 12. století postavený donjon obehnaný jednoduchou zdí. V něm sídlili mocní Plantageneti ještě předtím, než se jejich potomek stal anglickým králem. Návrší pak bylo zastavěno podhradím, které – jak bohatlo celé Anjou – bohatlo a rychle přerostlo v kamenné městečko s kamennou hradbou. Z 12. století pochází i nádherný chrám Collégiale Saint-Ours s naprosto úchvatnými pyramidovými kupolemi (dokončené 1165). Ve 13. stol. bylo postaveno kolem hradu kompletně nové opevnění s parkánem (je zvýrazněný oranžovou) a třemi plnými všžicemi, či spíše baštami chránícími donjon od severovýchodu, z potenciálně nejohroženějšího směru. Ve 14. století si v Loches nechal král Karel VI. postavit palác Le Logis royal, později byl oblíbeným sídlem „bretoňské“ královny – Anny, manželky krále Karla VII. V 15. století tu vyrostlo ještě několik pěkných fortifikačních staveb – třeba 52m vysoká Porte Royale nebo La Porte dec Cordiliers. Ze začátku 16. stol., doby panování Františka I., pochází palác L´Hotel de Ville a strážní věž Sv. Antonína.

Milovníka hradů nejvíc uchvátí samozřejmě ten donjon – patří k největším a nejlépe zachovalým vůbec.

Vstup k donjonu předbraní

Donjon v Loches - 37m na výšku Donjon byl od počátku stavěný jako takové dvojče – větší budova pro ty podstatné prostory a menší pro různé zázemí. Schodiště do prvního patra bylo velké, „parádní“ (moc se nezachovalo), do ostatních pater to byla malá schodiště v síle zdi. Později přibyla ještě třetí věž – je přilípnutá k té menší a obstarává zabezpečení vstupu do prostoru kolem donjonu. Když se začaly používat palné zbraně, přibylo ještě tomalé vysunuté střelecké předbraní a v 15. století ta velká věž napravo od brány – jednak opět chránila vstup a jednak zabezpečovala zpevnění vnější hradby v severovýchodním sektoru. Před celým předbraním byl příkop, cesta vedla přes dřevěný mostík a skrz dřevěný plot podle předbraní, tam se zalomila do předbraní a mezi tím a hlavní bránou byl padací mostík k dřevěné rampičce. Na fotce nahoře vpravo je to dobře vidět.

Půdorys donjonu a přilehlých budov si můžete prohlédnout tady:

 

Půdorys hradního jádra

 

  • 1. donjon
  • 2. brána
  • 3. barbakán
  • 4. věž
  • 5. purkrabství
  • 6. věž Martelet
  • 7. flankovací bašty
  • 8. příkop
  • 9. hradby městěčka
  • 10. středověká zahrada

    Pokud vás v plánu pletou ta století, Francouzi je značí jinak – 1165 u nich je 11. století atd., vše si tedy musíte „přeložit“.


    Vnitřní stěny donjonu Pohled ze sklepa Ve sklepě

    Tady jsou tři zevrubné pohledy do vnitřních prostor donjonu. Ten vlevo je z úrovně přízemí (i když je to skoro v úrovni 1. patra), tady býval velký parádní sál hradu. Sem si pán zval hosty, tady se konaly slavnostní pitky a mejdany, které jim můžem závidět. Tady se zkrátka žilo. Vidíte tu také největší krb, největší okna s nejhezčím ostěním atd. O patro výš byly parádní pokoje pro komornější užití, v dalším patře privátní ložnice panstva a úplně nahoře ložnice hradní posádky – toto patro se už nedochovalo, bylo dřevěné a ochozem s podsebitím přesahovalo přes kamennou stěnu. Každé patro je opatřené pěkným pohodlným prevétem, stěny byly nejspíš obložené gobelíny a stropy byly z mohutných trámů – po těch hlavních nosných jsou dodnes ve zdech stopy.

    Úplně vespod byly dvě patra sklepů. Sloužily samozřejmě jako spižírna, vinný sklep a jedna z místností i jako zbrojírna a další jako skladiště. Z nejspodnějšího patra sklepů vedla ještě níž pěkně hluboká studna.

    studna

    Přízemí a první patro „menší“ věže bylo vyplněné vstupními prostory a strážnicí, ve druhém patře pak byla kaplička, kde se údajně pospolu scházelo panstvo i personál hradu.

    zahrada

    Hned vedle donjonu stála odpočátku zahrada, v současnosti je tu v rekonstruované podobě a můžete se tu poučit co a proč se ve středověku v podobných hradních zahrádkách pěstovalo.

    Bašty Bašty zevnitř

    K zajímavým fortifikačním prvkům hradu Loches patří i tato trojice bašt, která pochází ze 13. století. V průvodcích o Loches bývá citována i historka, v níž Johanka z Arku právě v Loches přesvědčila krále Karla VI., aby se nechal korunovat v Remeši. Nejspíš to není pravda – tato historka se nejspíš odehrála v nedalekém Chinonu. Ochozy a podsebití se (samozřejmě) nezachovaly, jako na většině středověkých hradů, možná by bylo zajímavé, jak by Loches mohlo vypadat, kdyby i tady zapracoval Violet le Duc… Představa těch sálů v donjonu se mi líbí.

    Šuplíčky jedna radost Krb v Le Logis Royal

    Z „nového“ královského paláce na ukázku alespoň dvě maličkosti – krásný sekretář a věžička opatřená krbem, který je skoro větší než zbytek věže… Jinak je to ale takový poměrně typický pozdně gotický palác.

    podzemí

    V Loches je doslova provrtáno podzemními chodbami, prý jsou dlouhé přes 10 km a jejich několik pater má hlouku kolem 60m. Ovšem to je dlouhé povídání zase na někdy jindy… A poslední upomínka – když hrad přestal sloužit za sídlo, byl tu umístěn velice proslulý a krutý žalář (v budově purkrabství můžete vidět celu s voskovou figurínou vězně, podzemní kobky pro nejtěžší zločince, klece na lidi nebo hradní mučírnu. Koneckonců, víte odkud se vzalo označení loch, strčit někoho do lochu atd.? No hádejte. Ano máte pravdu, já to jen tak zkoušel. Jde o německý výraz pro díru. Je docela pravděpodobné, že i Loches našlo své jméno podle podzemních dolů (děr).

    donjon v noci Porte royal

    Loches má nádhernou atmosféru žijícího středověku a v noci se to vychunává samozřejmě náramně krásně. Svým charakterem mi městečko připomínalo Pražský hrad, který ve středověku byl také takovým malým městečkem sám o sobě. Samozřejmě bychom mohli srovnávat, kolik metrů čtverečních podlahové plochy paláce měl donjon hrabat z Anjou a kolik falc Pražského hradu. Jak je velký a zdobený chrám v Loches a jak proni němu byla velká bazilika sv. Víta… Jen ta velikost kompletní plochy hradu by zhruba odpovídala, z toho ostatního by na nás notně musela padnout závist. Ale ne, nemusela. Loches bylo sídle pánů bohatších než byl v té době francouzský král, málokdo v Evropě se s nimi mohl měřit, a tak proč by si nepostavili odpovídající sídlo. Praha má své kouzlo a svou mystiku a jiná města zase svou. A konečně, co nám brání se do Loches podívat

    Okno do nebe

    Pár praktických informací
    vstup
    dospělý 5 €
    děti 6 – 14 3 €
    ISIC a jiné slevy
    ve skupině nad 20 4 € za každého
    otevírací hodiny 9 – 1930

     

5228 Celkem přečteno 6 Dnes přečteno

1 Trackback / Pingback

  1. Donjon v Beaugency - MojeSkola.net

Komentáře nejsou povoleny.