Co způsobí školné

Na hodně lidí působí samotný pojem školného na VŠ jako červený hadr na býka. Co ale jeho zavedení způsobí doopravdy – zkusíme-li si to představit do důsledků? Pojďme to nyní zkusit společně.

Zkusme nejdřív řešit sociální aspekty. Budeme se bavit o školném na úrovni zhruba 10 000 Kč za rok. To je velmi málo, vůbec to nezkoušejme srovnávat třeba s univerzitami v USA, kde se průměr pohybuje kolem 20-30 000 – ovšem dolarů, což je daleko víc vzhledem k průměrnému příjmu i na americké poměry. 10 000 za rok (1 000 Kč za měsíc) je suma, kterou český student VŠ může zaplatit. A to nejen student z „bohaté“ rodiny. Naprostá většina studentů si na takové školné totiž může vydělat. Studie srovnávající rozsah zaměstnanosti VŠ studentů během studia neúprosně ukazuje, že studenti z „bohatých“ zemí EU si studia a svou existenci během nich platí z převažující části sami, zatímco ti z „chudých“ zemí se spoléhají na rodinu, sociální systém státu apod. To má řadu kauzálních souvislostí, ale nebudeme do nich nyní zabíhat. Studium si zkrátka zaplatit lze, pro část studentů (řekněme pilní, nadaní a přitom strašně chudí a ještě k tomu dělají mimořádně náročný obor) jistě vznikne systém speciálních půjček s nízkým úročením. Školné za celou dobu studia tak udělá studentovi dluh maximálně kolem 60 000 Kč. A ten zaplatit lze. Školné se nestane sociální bariérou, jak se snaží tvrdit někteří politici.

Jestliže se proti školnému bouří současní studenti, je vidět že vlastně netuší souvislosti. Jich se totiž už nebude týkat. Tedy není důvod se ho bát. Ale je pravda, že jim vezme postavení vyvolených. Těch, kteří prošli přijímacím sítem. Sice na podfinancované a často mizerné školy, ale zaručuje jim exkluzivitu. A potřeba tohoto síta (řízeného shora) pomine zavedením školného (rozhodnutí zdola). Protesty současných studentů proti školnému jsou výrazem spíše obrovského sobectví těch, na které „se dostalo“ než výraz solidarity nebo reálné obavy „co bychom si my chudí a nebozí počali“.

Co bude znamenat pro rozpočty vysokých škol? Samozřejmě přilepšení. Realita je sice taková, že ani toto přilepšení nemůže samo o sobě znamenat dostatečné finanční zajištění tak, aby se vysoké školy mohly začít opravdu dynamicky rozvíjet a dohánět světovou špičku. Ale bude to dostatečné natolik, aby se přestaly propadat. Navíc to je jen důsledek pro první plán – ve skutečnosti školné obrátí vysoké školy vzhůru nohama (nebo je spíš postaví spíš zpátky na nohy). Skeptici namítnou, že to bude jen přilití peněz do černé díry, protože je třeba změnit systém. Ale školné bude velmi silným startérem těchto změn.

Domýšlejme do důsledků – jako školu si student vybere? Zde nastane zemětřesení. Dojde k dokonalé změně poptávaných oborů. Zatímco dnes si mnoho mladých lidí vysokou jen prodlužuje mládí a studentské výhody, VŠ se školným se stane investicí. A samozřejmě pro toho, kdo si to bude moci dovolit, drahým koníčkem. Budiž. Strašlivý převis uchazečů o různé filosofie, antropologie a podobné obory se ale stane minulostí. Pro studenty to bude znamenat možnost svobodné volby na vlastní odpovědnost. Žádné přijímačky – považuješ-li za rozumné do toho vrazit tolik peněz a námahy, vystuduj to. Jen si pak nestěžuj, že jsi dvěstěpadesátým literárním historikem v populačním ročníku a je ti to vzdělání k ničemu.

Spousta vzdělanců se teď chytá za hlavu. Copak nebude žádná kontrola nad tím, kolik napíšeme do tabulek archeologů, ekonomů, právníků a strojařů na populační ročník? Ne, nebude. A copak možná budeme muset zavřít naše tak skvělé obory zaměřené na kulturologii a další důležitá odvětví lidského vědění? Ano, je to dost možné. Nebudou-li studenti ochotní do tohoto oboru investovat, bude nutné ho zavřít. V nabídce našich VŠ přijde během pár let po zavedení školného čistka augiášových chlévů. A je zapotřebí ještě víc než samotné peníze. Nenastane likvidace „vzdělanosti“ a nenastane to, že lidé budou studovat jen čistě utilitární obory? V zemích, kde je (na rozdíl od současné ČR se svými přijímačkami) svobodný přístup k vysokoškolskému vzdělání nic takového nenastalo a nenastává. Naopak.

Ty důsledky povedou totiž dál. Tak představme si – student chodí na VŠ, kterou si platí. Bude trpět, aby mu přednášeli nekvalitní pedagogové? Že bude muset, protože ony přednášky jsou povinné? Tuhle praxi naše školy rychle definitivně opustí. Studenti by z nich utekli – a s nimi i peníze. V řadě zemí je běžný systém, že návštěvnost přednášek a seminářů je jedním z měřítek pro ohodnocení pedagogů (zdůrazňuji jedním z několika a že návštěvnost není vynucována různými administrativními opatřeními). Toto měřítko je dobrý filtr. Jestliže student platí školné a ignoruje daného vyučujícího, nejspíš je cosi v nepořádku – výuka onoho pedagoga je nejspíš zbytná. Pokud pedagoga ignoruje mnoho studentů, jde o zbytného pedagoga. Mnoha velmi učeným a titulovaným lidem se to nebude líbit, protože na ně padá hrůza, co kdyby se zbytnými ukázali oni sami. A jako že se ukáže, že jich je zbytných mnoho.

Změní se velmi radikálně vztah ke vzdělání. A to směrem k normálu. Vysokoškolské vzdělání bude investicí. Student získá výhodu na trhu práce, výhodu natolik velkou, že do ní na počátku investuje. Odpovědnost za výběr školy se přenese ze (často skorumpovaných, ale zcela pravidelně nekompetentních) výběrových testů a komisí na ochazeče. A je pravda, že získám-li kvalitní vzdělání, sotva pak nastoupím na „tabulkové“ platy, které si přenášíme z doby reálného socialismu. Ale to je téma na jinou úvahu.

4154 Celkem přečteno 3 Dnes přečteno