Barevný středověk

Barevný středověk
V posledních letech u nás pravidelně vznikají veselými granty podpořené „historické“ filmy, a ty středověké mě vyprovokovaly k malému ohlédnutí za historickou realitou. Tou skutečnou, barevnou, veselou, rafinovanou.

Většinou mi stačí několik fotek jakožehistorického filmu, ze kterých je vidět výprava, a smutně si povzdechnu Už zase…My jsme si zvykli představovat si středověk jako nějaké temné, surové, primitivní období, kdy lidé bydleli v nenahozených kamenných studených ruinách a chodili v plátěných pytlích. Paradoxně přitom už třeba věkovitá Vávrova husitská trilogie je v tomhle smyslu točená s mnohem pravdivější historickou výpravou než většina toho co vzniklo v poslední době.

Exteriéry

Vezměme to zvenčí od těch největších věcí, teda vlastně staveb. Máme pod kůži zažranou představu neomítnutého syrového kamene, protože z toho máme pocit prastarosti Jenže tak ty stavby tehdy nevypadaly. Byly omítnuté. Všechny naše hrady i středověké kostely byly omítnuté. Jen hodně nákladné stavby z drahého materiálu jako třeba žula, a hodně pečlivě (a tedy nákladně) zděné si mohly dovolit zůstat bez omítky. A mělo to několik důvodů – první hlavní byl čistě stavební. Omítka zdivo prostě chránila před povětrnostními vlivy. Jenom úplný hlupák by totiž ve středověku nechal kamennou stavbu nenahozenou, protože by jí tím odsoudil k postupné degradaci lícové vrstvy kamene. Přičemž středověká omítka bývala paradoxně zhusta kvalitnější než omítky z posledních sta let. Bývaly velice pečlivě ručně nahazovány a hlazeny lžící. Žádná hladítka, žádný břízolit, jen a jen lžíce a pěkně tlakem zedníkovy ruky.

Je pravda, že třeba ve Středomoří nebo v Bretani bývala situace jiná, ale tam se používal téměř s jistotou jiný kámen – žula, kvalitní vápenec a podobně, zatímco třeba středověká Praha byla postavená z vlastně poměrně nekvalitních odrůd pískovce, mezi které patří i opuka.

Abych nekřivdil jen filmařům – své polínko k nesmyslným představám přidali romantici, u nás třeba Josef Mocker, který z chrámu Panny Marie před Týnem nechal oklepat omítku a nechal nahý kámen – protože vypadal „středověčeji“. Čímž fasádu uvedl do stavu dnes obtížně řešitelného, protože lícová vrstva kamene je po těch sto letech ve velmi špatném stavu, a dnes je zvětralá natolik, že už neunese omítku, která by se vrátila zpět. A bez omítky zvětrává dále a kámen ubývá. Není to jediná takhle poškozená památka a památkáři to brzy budou muset začít nějak řešit, jen ještě nevědí jak.

Pokračování článku Barevný středověk na blogu autora http://houska.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=499331

 

28573 Celkem přečteno 2 Dnes přečteno