Aigues Mortes

Aigues Mortes je krásný příklad města založeného „na zelené louce“ (správněji spíš na bažině…), které vlastně bez jakéhokoli dodatečného zásahu dožilo až dodnes. Zakladatelem byl v polovině 13. stol. francouzský král Ludvík IX. Jeho majestátní sochu tu proto mají na náměstí.

Ludvík IX., Svatý

Ač je to dnes k nevíře, středomořské pobřeží v podstatě až do jeho vlády k Francii vůbec nepatřilo a Francouzi tu tehdy neměli jediný přístav. Válka proti katarům ledva dohořela, na rozsáhlá území ve Francii (v podstatě něco přes polovinu její rozlohy) nepřestávali uplatňovat nárok (víceméně legitimní) králové angličtí a Francie tu zkrátka aspoň jeden dobře opevněný přístav potřebovala. Místo bylo vybráno v deltě jednoho z ramen Rhôny uprostřed podmáčených luk. Dodnes je tady nádherné prostředí a Aigues Mortes leží přímo na okraji rozsáhlého národního parku Camargue. Pro město to znamenalo dvě výhody: Dobrý přístup po vodě a malá pravděpodobnost, že se sem někomu podaří dostat metací stroje. Z toho vycházela i koncepce opevnění města, jak uvidíme dál.

Svatý Ludvík míří na křížovou výpravu

Jako určité „slavnostní zahájení“ provozu přístavu si Ludvík IX. vybral vypravení vojska na křížovou výpravu v roce 1248. V roce 1270 odtud na křížovou výpravu vyplul podruhé. Město kvetlo a během 14. stol. mělo kolem 15.000 obyvatel. Pak ovšem řeka svou deltu zanesla natolik, že se moře stávalo stále vzdálenějším (dnes je to asi 8 km) a používání přístavu nepohodlnějším, vliv proto převzaly přístavy jiné. Naštěstí pro nás. Znamenalo to totiž, že se tu vlastně zastavila jakákoli stavební činnost. Dnes tu žije kolem 5.000 obyvatel a panuje tu nádherná atmosféra.

Pojďte se po projít po hradbách.

Předsunutá věž Předsunutá věž, přístupový můstek

K městu se dalo přijít po jediné rozumné silnici, v místě, kde přicházela k městu, stála mohutná předsunutá věž, chráněná samostatným vodním příkopem a úzkým můstkem. Její stěny mají tlušťku kolem 6 metrů… je to pěkný bobánek.

Pohled na jižní úsek hradeb

Tady je pohled na jižní úsek hradeb. Vzhledem k tomu, že město stojí na ploše téměř ideálního obdélníku, je to pohled reprezentativní; ostatní části hradeb jsou velmi podobné.

Brána

Do města vede několik dobře opevněných bran. Všechny stojí vklíněné mezi dvě věže a všechny jsou opatřené důmyslným systémem mříží a vrat.

Brána

Stojíte-li před branou, jste nejen křížové palbě obránců, ale i přímo pod tím podsebitím nahoře. Pohled do jícnu draka, což?

Mechanismus brány

Průjezd byl cháněný vraty na obou stranách a krom toho i dvěma spouštěcími mřížemi. Ty tu sice dnes již nejsou, stejně jako rumpálová kola, pomocí kterých se spouštěly dolů, ale mechanismus je dobře srozumitelný. Brána tvoří vlastně malý průjezd, který je možné z horních prostorů věže uzavírat mřížemi a přímo z průjezdu vraty.

Jedna z hlavních ulic

Na městě je dobře patrný vliv Říma a římského castra. Ulice jsou pravoúhlé a probíhají celým městem. Takové ty poučky z hodin dějepisu, že ulice se stavěly úzké a křivolaké, aby… nic takového tu neplatí.

Předsunutá věž Takhle vypadá město při pohledu z předsunuté věže

Celé město přehlédnete z předsunuté věže.

Hradby

Tady vidíte flankovací věž i dva krásné záchody (francouzsky prevét, zkomoleně česky prevít)

Prevét Prevét

Dva detaily prevétu. Každý přímý úsek hradeb je tu vybaven jedním. Není sice uzavřen žádnými dveřmi, ale do toho výklenku stejně není odnikud vidět.

Jak vidno, na pohodlí posádky se tu myslelo měrou, která nám, středoevropanům, trochu uniká.

Střílna Střílna Střílna

A opět ty střílny. Tato koncepce je pro zdejší kraj typická – dlouhá úzká škvírka, do které se zvenčí netrefíte, a uvnitř pohodlné (na pohodlí a lidský rozměr věci se tu opravdu myslelo i v takových situacích, jako je válka!) místo pro dva střelce z luku nebo kuše. Zdejší hradby jsou navíc vybaveny dalším typicky zdejším prvkem – střílny jsou nejen nahoře na ochozech, ale i dole. Tady v Aigues Mortes si díky výhodnému terénu mohli dovolit nepočítat s obléhacími stroji a postavit hradby relativně velmi úzké. Prakticky stejné střílny jsou ale k vidění i na jiných místech, kde jsou třeba i hluboko zapuštěné do několikametrové hradební zdi. Zní to logicky – střelba je efektivnější než boj na meče – a tady byla tato koncepce obrany preferována a dokonale využita.

Důmyslné střílny, flankovací věže a parkány – tedy prvky aktivní obrany – zatlačily zájem o tlusté zdi a útočištné věže známé z našich hradů. Stejně chytře je opevněné i Carcassonne.

Nárožní věž z vnitří strany hradeb Hradby,jak na ně vidí obránce věže

Tady máte další možnost udělat si představu o hradbách města. Celé hradby jsou přístupné včetně věží a velké předsunuté věže. Procházka po nich kolem dokola zabere jednu až dvě hodiny.

A kousek za městem najdete takovéhle pláže...

A až nebudete moci, pár kilometrů odtud jsou nádherné pláže…

I vy to se svými žáky můžete zažít, budete-li chtít, provedu vás a vaše žáky cestou po svém Languedoku, která vás nebude stát nijak závratnou sumu (autobus + bydlení v kempu). Hrady, horská údolí, jeskyně, středověké vesničky… Připravím pro vás hru, při které se mnozí naučí z dějepisu středověku a zeměpisu západní Evropy víc než za celý rok. Víc informací o cestě najdete zde >>. Stačí se ozvat zde >>.

7021 Celkem přečteno 2 Dnes přečteno

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*


71 + = 81