Zde najdete inspiraci, jak formulovat příslušnou část Školního vzdělávacího programu vaší školy, nebudeme se zde zabývat abstraktními úvahami na dané téma (o tom se můžete dočíst v mnoha jiných článcích ). Samozřejmě, pokud s textem souzníte, můžete ho použít celý, nebo máte-li chuť či potřebujete-li jej prodiskutovat, rádi vás uvítáme na některém ze seminářů, který se na dané téma zaměřuje. A nyní samotný text:
Identifikace nadání
Škola si je vědomá značného rozpětí v nadání jednotlivých žáků, toho, že mnoho žáků je zaměřeno jednostranně a mimořádné nadání v jedné oblasti může být u řady z nich vyvažováno nezájmem či nižšími schopnostmi v oblasti jiné. Proto už součástí přijímacího řízení je test na strukturu schopností, který vypovídá o rozložení nadání jednotlivých žáků. Vyučující dále vycházejí z řady doplňujících metod – pozorování žáků, rozbor jejich písemných prací, studijní výsledky, pohovor se žáky, příp. jejich rodiči, porovnání výsledků testů s dosahovanými studijními výsledky, příp. informace z ped. psych. poradny. atd.
Metody práce
Maximální možnou měrou uplatňujeme možnosti inkluzívního vzdělávání, tedy vzdělávání, které se snaží být individualizované a vnitřně a podle možností a potřeb vnějšně diferenciované. Využívá kombinace řady možností, jejichž vhodnost a účelnost se liší podle jednotlivých předmětů, věku žáků a často i podle konkrétního stavu v dané třídě.
Mezi aplikované možnosti patří zejména:
- Dělení předmětů na rychlejší a pomalejší skupiny
Tuto možnost využíváme tam, kde je v ročníku více než jedna paralelní třída a odpovídá to potřebám a charakteru předmětu. Jde zejména o cizí jazyky a matematiku. - Věkově smíšené skupiny
Tuto formu vnější diferenciace využíváme především tam, kde není v ročníku více než jedna třída, nebo tam, kde rozdíly v úrovni žáků jsou tak velké, že podobné dělení odpovídá to potřebám a charakteru předmětu. Jde opět zejména o cizí jazyky a matematiku. - Individuální přestup o ročník výš
Víme, že stejné stáří nemusí být zárukou stejných schopností, že mentální věk se u výjimečných dětí může od fyzického významně lišit. K tomuto řešení přistupujeme zejména u žáků s relativně vyrovnanou strukturou nadání, jimž přestup do vyššího ročníku pomůže k integraci do kolektivu mentálně bližších spolužáků a odpovídá i úrovni a schopnostem ve většině vyučovacích předmětů - Nabídka volitelných a nepovinných předmětů, kroužků a aktivit
Protože ani metody diferenciace nepostačují v rámci povinných předmětů k uspokojení specifických vzdělávacích potřeb řady žáků, doplňuje učební plán nabídkou (povinně) volitelných předmětů a nepovinných předmětů a kroužků. Tam, kde z personálních, ekonomických a dalších důvodů nemůžeme vlastními silami uspokojit poptávku žáků po těchto aktivitách, spolupracujeme s centry volného času, okolními školami atd. Tak abychom žákům zájem vždy uměli nasměrovat do konkrétní odpolední aktivity, kroužku, nepovinného předmětu.
- Vytvoření individuálního plánu práce v předmětech, kde to bude odpovídat potřebám jednotlivých žáků. (Není totéž co individuální studijní plán, který má řadu formálních náležitostí, jeho příklad najdete přiložený pod textem) Tento plán má formu dohody, je pravidelně kontrolováno jeho plnění a obsah na základě kontroly korigován.
- Preferování problémových a induktivních úloh
- Diferencování náročnosti zadávaných úloh – principem je, aby nadaní žáci nedostávali větší objem stejně náročných úloh, ale aby dostávali specifické úlohy, jejichž náročnost odpovídá jejich individuální úrovni a vzdělávacím potřebám. Preferujeme v takových případech úlohy zajímavé, neobvyklé, takové, které mimořádně nadaného žáka se zájmem o předmět lákají a motivují k nadstandardnímu výkonu.
- Zařazování projektů, vytváření projektových plánů a skupin. Projekty jsou zpravidla realizované jako týmové mezioborové práce, odpovídá-li to jejich charakteru, tak zadávané napříč věkovými ročníky. Vedeme žáky k tomu, aby práce na takových projektech rozvíjela jejich pracovní i sociální kompetence a aby se učili nalézt si v pracovním týmu pozici, ve které budou moci podávat výkon odpovídající jejich individuálním schopnostem a zájmům.
- Motivace žáků k účasti v soutěžích a olympiádách
- Využívání možností e-learningu – Např. projektu Talnet (www.talnet.cz) apod.
- Operativní vytváření diferencovaných skupin v rámci třídy a v rámci jednotlivých předmětů. Tyto skupiny jsou zpravidla vytvářeny učitelem, nebo na základě volby žáka, na omezené období, učitel si žáky seskupuje podle vlastních potřeb a umožňují mu práci podobnou práci učitele v málotřídní škole. Tyto formu umožňují např. opakování látky s částí třídy, zatímco jiná část třídy zpraco
ává prohlubující nadstandardní učivo. - Vedeme žáky k tomu, aby se v oblastech, o které mají zájem, zpracovávali rozsáhlejší dlouhodobější domácí tzv. seminární práce.
Přidejte odpověď