Megality – česky by to snad šlo přeložit jako „Velekameny“ – jsou takové legrační stavby. Váží většinou spoustu tun, občas dokonce i mnoho desítek tun, ty velké jsou doslova jako barák… a popravdě řečeno nikdo neumíme seriózně říct, proč je naši prapředci stavěli.
Většinou se uvádí, že jich je na Zemi něco přes 10.000, počty se samozřejmě liší podle toho, co mezi ně počítáme a co nikoli. Nejvíc (asi 90%) jich stojí na území, které kdysi postupně osidloval a opouštěl národ, kterému říkáme megalitická kultura, ačkoli si nejsme jistí ani tím, jestli šlo o skutečnou migraci celého národa nebo jen malé hrstky „elity“, které ovládala a ovlivňovala místní obyvatelstvo. Její území leží počínaje pohořím Tassílí n´džer na Sahaře a končí zhruba jižní Anglií a Walesem.
Mezi megality počítáme několik zcela odlišných staveb – menhiry (vysoké vz
tyčené kameny, evokující občas falickou symboliku), dolmeny – podle velikosti připomínající buď kamenné stoly, častěji však spíš zvláštní kamenné domy, často zřetelně podlouhlé. Kromlechy – což jsou nejčastěji vlastně cosi připomínající menhiry sestavené do kruhu nebo oválu, často pěkně rozlehlého (jako čítankový příklad lze uvést Stonehenge). Často se k megalitů počítají i mohyly (tumuly) a megalitické hrobky. Mezi odborníky panuje i spor o to, jsou-li dolmeny stejného poslání jako mohyly a pokud snad ano, stály původně zasypané (mohyla) nebo odkryté, aby kámen mohl rezonovat (dolmen). K megalitům většinou řadíme i megalitické chrámy na Maltě a myslím, že by tam měli řadit i egyptské pyramidy, protože je považuji za takový přerostlý hybrid mezi menhirem a dolmenem. Ale to je samozřejmě také jenom moje hypotéza.
Po zkušenostech se zpíváním v dolmenech jsem přesvědčen o tom, že dolmeny sloužili právě k rozrezonování, ale o tom snad jindy…
Všechny výklady o funkcích a smyslu megalitů jsou prosím hypotézy a často spíš fantazmagorie, ale proti gustu… Zkrátka se to můžeme tak akorát domýšlet a zkoušet točit si u toho mapou hvězdné oblohy, mapou tektonických zlomů, nebo čímkoli jiným.
Nejstarší z nich pocházejí z doby cca 6.000 let př. Kristem (maltské chrámy), nejmladší z doby kolem 15. stol. př. Kristem. Pak je trochu potíž, protože se zdá, jakoby Keltové některé z nich používali, možná že k úplně novému účelu a je možné, že některé z těch nejmladších (ve Střední Evropě) sami stavěli. Ale jistě zase víme vcelku kolové, pokud Keltofilové tvrdí něco jiného, říkají hypotézy, o kterých si přejí, aby byly pravdivé… Ale tak je to vždy.
I vy to se svými žáky můžete zažít, budete-li chtít, provedu vás a vaše žáky cestou po svém Languedoku, která vás nebude stát nijak závratnou sumu (autobus + bydlení v kempu). Hrady, horská údolí, jeskyně, středověké vesničky… Připravím pro vás hru, při které se mnozí naučí z dějepisu středověku a zeměpisu západní Evropy víc než za celý rok. Víc informací o cestě najdete zde >>. Stačí se ozvat zde >>.
Přidejte odpověď