Přijímací zkoušky na střední školu

testy

Přijímací zkoušky mají samozřejmě hodně společného s hodnocením: jde o velmi obtížný, prakticky objektivně neřešitelný úkol spočívající v tom, aby během krátké doby snadno zpracovatelnými metodami byli ohodnoceni uchazeči a z nich byli vybráni ti, kteří jsou pro dané studium nejvhodnější. Zkusíme si uvést několik používaných metod zjišťování této vhodnosti a jejich výhody i limitace.

Vysvědčení z minulé školy

Výhody jsou jasné, jde-li o vysvědčení s klasifikací, je snadné seřadit uchazeče podle číselné hodnoty klasifikace či jejich průměrů z vybraných předmětů. Nevýhody jsou také velmi patrné: jednak pro číselnou klasifikaci platí vše, co bylo řečeno v kapitole o hodnocení, jednak stejná známka od různého učitele může znamenat zcela odlišnou úroveň vědomostí. O tom, co všechno číselná klasifikace nepojme vůbec, jsme se již zmiňovali. V neposlední řadě není možné nezmínit ani fakt, že leckde se žákům dává vysvědčení s dobrými známkami jen proto, aby se jich škola zbavila. Zkrátka číselná klasifikace je velmi podružné kritérium, které častěji bude selhávat, a vhodné uchazeče podle tohoto kritéria v podstatě vůbec nemáme šanci vybrat.

Jako ředitel gymnázia mohu říci, že klasifikace, s níž k nám uchazeči přicházejí, nás naprosto nezajímá, máme praktickou zkušenost s tím, že vynikající vysvědčení vůbec nemusí znamenat vynikající vědomosti, natož schopnosti, a naopak někteří výjimeční studenti k nám přicházejí s vyloženě podprůměrnými známkami.

Vědomostní test

Zahrnuje nejen klasické přijímací testy z českého jazyka či matematiky, ale také různé testy ověřující všeobecně–kulturní rozhled uchazečů. Pominu-li efekt stresu, pak získáme určitou sondu do vědomostí uchazečů, v žádném případě nezískáme objektivní přehled o jejich skutečných celkových vědomostech a znalostech, protože test se například může minout s oblastí zájmu studenta.

Také tímto způsobem můžeme zjistit něco o tom, z jakých rodin uchazeči přicházejí a z jakých škol. Jejich schopnosti jsou tímto testem opět nepostižitelné a pro málokterou školu vybereme takto ty nejlepší uchazeče.

Stejně jako u klasifikace zůstává výhoda ve snadné administraci takových testů – výsledky vyjádřené číselnou hodnotu lze snadno seřadit. Že toto řazení příliš netřídí podle toho, co skutečně potřebujeme je druhá věc.

Inteligenční test

Samozřejmě musí být kvalifikovaně zadáván a vyhodnocován, jinak jeho výsledky mohou být zavádějící a samozřejmě to může snižovat důvěru lidí ve správnost jakéhokoli IQ testování. Testování v žádném případě nemůže provádět sama škola, protože se dá jen těžko očekávat, že na škole působí příslušní odborníci: testování odborně provádí buď společnost Mensa, nebo některé pedagogicko-psychologické poradny. Další důležitý údaj je, jaký test je používán – výsledky různých testů nemusí být srovnatelné (přestože rozdíly většinou nebudou velké), některé z testů nemusí být standardizované na českou populaci atd. Otázka výběru testu je tedy také důležitá.

Inteligenční test a jeho výsledky budou mít pro různé obory různou důležitost, při přijímacích zkouškách na gymnázium by jeho výsledek měl patřit mezi základní kritéria, přestože, pochopitelně, nikoli kritérium jediné.

Administrace jednofaktorového testu je snadná – stejně jako administrace vědomostního testu. U vícefaktorových testů je to složitější, protože jsou přesnější, vhodnější a místo čísla nám nabízejí strukturu – tedy matematicky „neseřaditelný“ soubor informací. Rozhodně je zcela nevhodné postupovat metodou nějakých průměrů ze subtestů apod. Je nutný individuální přístup a kombinace s dalšími testy.

Mezi jasné výhody vícefaktorového IQ testu patří fakt, že získáme informaci o relativně velmi trvalých schopnostech uchazeče, výsledek není ovlivněn školou, ze které uchazeč přichází, a s výjimkou extrémně špatných případů ani rodinou. Získáme přehled o mezích, ke kterým studenta můžeme akcelerovat, a získáme tušení toho, pro které obory by mohl mít nadání.

Osobnostní test

Osobnostní psychologické testy mají za úkol mapovat další složky schopností a povahových rysů uchazeče. Na naší škole jsme si udělali na míru šitý soubor otázek, které zjišťují to, co chceme zjistit. Na různých typech škol to budou různé informace a proto by na různých typech škol měli logicky používat různě koncipované osobnostní testy. Jisté je, že velmi těžko takový test sestaví vedení školy či učitelé, test musí sestavovat psycholog a sestavení testu na základě požadavku toho, co chceme vědět by škola měla zadat odborníkům – např. z pedagogicko-psychologické poradny.

Pohovor

Osobní pohovor je důležitou složkou přijmacího řízení, protože nám umožní bezprostřední kontakt s uchazečem. Nemám na mysli zkoušení z faktografických vědomostí, ale opravdu osobní pohovor o zájmech studenta, o hudbě, sportu či minulé neděli. Samozřejmě, že zanedbatelná není ani informace o ústním projevu studenta, o jeho jazykovém vybavení či asertivitě. Nikoli náhodou se říká, že dobrý manager pozná mezi uchazeči o místo ve svém podniku toho pravého v prvních dvou sekundách po podání ruky a „Dobrý den!“ Uchazeči o studium na gymnáziu jistě nejsou ještě takto vyhranění, ale s troškou citu snadno poznáme „šprta“, „rozmazleného chlapečka z dobré rodiny“ či „laxního puberťáka“.

Zjišťování zájmů uchazečů

Lze provést i písemnou testovou formou, lepší je propojit písemnou i ústní metodu – během osobního pohovoru můžeme reflektovat zájmy a koníčky, které uchazeč uvedl v písemném testu a „naťuknout“ jejich hloubku, nechat si o nich povyprávět.

Aktivity nahrávané na video

Poměrně dobrou metodou pro posuzování vlastností uchazečů je zadání problémového úkolu či prosté hry ve skupině uchazečů a jejich počínání si v průběhu akce natočit na video. Stejně dobře lze na video nahrát osobní pohovor uchazeče s učitelem, který se ho může ptát na různé zdánlivě mimoběžné věci. Není podstatné zjistit vědomosti uchazeče, ale možnost vidět zpětně jeho reakce na různé stimuly. Tato metoda samozřejmě postrádá jakoukoli objektivitu, ale mnohdy má vysokou výpovědní hodnotu. Samozřejmě nemůže se stát metodou jedinou nebo hlavní, ale jako pomocná metoda dobře funguje.

Kombinace metod

Rozumné je používat multifaktorový test schopností, kterým zjistíme možnosti uchazečů. Na gymnáziu je to důležitá informace, i když nikoli klíčová.

Další součástí přijímaček by mohl být škole na míru šitý osobnostní test, který ověří osobnostní rysy, které jsou pro koncepci školy podstatné – např. míru samostatnosti, kreativitu, zaměřenost, toleranci či agresivitu, způsob přístupu k problému…. Osobní pohovor s uchazeči (nahrávaný na video) by mohl mapovat zájmy, reakce na problém apod. Součástí přijímaček by mohla být i společenská komunikativní hra natáčená na video, která by alespoň částečně mohla ukázat počínání uchazeče ve skupině apod. Výsledky pochopitelně vyplynou jako dost složitá struktura poznatků, kterou nikdy nebude možné zcela exaktně setřídit a definovat kdo ano a kdo ne. Rozhodování bude náročnější, ale na základě potřebnějších informací a tedy budeme mít velkou pravděpodobnost, že vybereme ty pravé uchazeče, které vybrat chceme.

3235 Celkem přečteno 3 Dnes přečteno