Náměty na aktivity a hry v hodinách literární výchovy

literatura

Zbavme se své malosti a velikost nás nalezne sama.

T. Bača

Literární výchova patří mezi několik neščastných předmětů, které se ve škole zpravidla vůbec nevyučují. Čtení v nižších ročnících totiž pro většinu učitelů znamená pouze rozvoj čtenářských dovedností, eventuálně biflování se zpaměti básničkám, které pro děti nebývají příliš přitažlivé. Ve vyšších ročnících a zvláště na střední škole se literatura stává synonymem dějinám literatury a na nic ostatního nezbývá čas. K tomu všemu kdysi dávno jakýsi pomatenec sloučil český jazyk a literární výchovu do jedné známky na vysvědčení. (Což koneckonců znamená, že bychom podobně mohli sloučit hudební výchovu a chemii.) Musíme tedy žádat jednak napravení onoho tradovaného omylu, že literární výchova je součást českého jazyka, protože literární výchova by měla patřit především mezi výchovy – hudební, výtvarnou, tělesnou a dramatickou a rozvíjet především estetické cítění, zatímco český jazyk patří mezi jazyky a rozvíjí především jazykové dovednosti. Druhou velkou změnou by měla být především změna v samotné koncepci LV – jejím úkolem by se mělo stát především probuzení lásky k literatuře u dětí a rozvíjení fantazie a tvůrčích schopností.

Konečně třetí výhradu mám k technice, jakou se dosud většina dětí učí číst – totiž slabikování. Dlouhodobě se ukazuje, že mnohem efektivnější a přirozenější je metoda vycházející z metody globální. Slovo se pro děti stává asociačním činitelem na pojem a zvukovou podobu, k analýze slova na slabiky a hlásky dochází mnohem později.

ČTENÁŘSKÝ DENÍK by neměl být formalitou, ale velmi užitečnou pomůckou. Poskytne nám jednak přehled o tom, co děti čtou, jednak je nutí zformulovat krátce obsah knížky a vyjádřit svůj zážitek z ní. Pokud někdo očekává od dětí malých či velkých, že ve čtenářském deníku budou rozepisovat cvičení z teorie literatury, že budou dílo vědecky analyzovat na kompoziční, jazykové a jiné plány, nechč studuje teorii literatury, v soukromí si provádí vědeckou analýzu všech přečtených knih, ale ač s tím nezatěžuje děti a neodrazuje je tak celoživotně od čtení knih.

DOPORUČENÁ LITERATURA by neměla být nařizována a kontrolována nijak striktním způsobem, protože to, co je nařízeno, obvykle vyvolá odpor. Doporučení k četbě vždy lépe působí, je-li jen radou nebo dokonce je-li vysloveno spolužákem.

Pravidelné společné návštěvy knihovny. Měly by být uskutečňovány zejména v nižších ročnících alespoň 2-4krát do roka. Návštěvě by zejména zpočátku mělo být vyhrazeno dost času, aby se děti naučily orientovat se v knihovně, aby mohly bez spěchu prohlížet řadu knih a zjiščovat, co by je vlastně zajímalo. Měly by si z knihovny odnášet dojem, že knížka nebo knížky, které si půjčily, jsou jen zlomkem toho, co je v knihovně zaujalo.

VOLNÁ HODINA ČTENÍ jednou týdně se osvědčuje, především v nižších ročnících. Na tuto hodinu si děti nosí knížky a časopisy podle vlastního výběru a při hodině si nejen čtou, ale i procházejí lavicemi kamarádů, debatují, o čem která knížka je, knížky si mezi sebou půjčují atd.

V některých školách nechávají dětem volnost v individuálním výběru čtiva ze třídní knihovničky. Jelikož tam se nachází velké množství zajímavých a podnětných knížek, nedělá tato volnost dětem žádné potíže, naopak: Pro knížku, kterou si sami dobrovolně vybraly, cítí mnohem větší motivaci.

KNÍŽKA TÝDNE je soutěž zařazovaná k závěru týdne. Děti, které se rozhodnou zúčastnit se jí (bývá jich 4-5 týdně), si přinesou některou přečtenou knížku; podmínkou je, že stejná knížka by se neměla opakovat. Potom třídě vyprávějí obsah, nebo prožitek, který z knížky měly, případně ukáží obálku a ilustrace. Třída vyslechne soutěžící a hodnotí jak aktraktivitu titulu, tak poutavost vyprávění soutěžícího. Každému soutěžícímu pak děti ve třídě přidělují 0-5 bodů (prsty na jedné ruce). Vítězem je žák, který dostane nejvyšší počet bodů. Tato soutěž je velmi silnou motivací k přečtení předváděných knih.

DRUHÁ TŘÍDA

1. Vymysli verš (rým) na tato slova: škola, mává, děti, kluci, běží, medvědi, léto, volá, jeleni.

2. Vymysli na tato slova rým, který nikdo druhý ve třídě nebude mít: zámek, malý, střílí, mísa, veselý, píše. Rým přitom nemusí vůbec tvořit slovo stejného slovního druhu.

3. Vzpomeňte si každý na nějakou květinu. Každý si zkuste vymyslet nějakou vlastní květinu, kterou nikdo ve třídě nebude mít. Zkuste si představit, že jste se proměnili v tuto květinu. Vymyslete si nějakou krátkou pohádku, jak se to stalo a proč jste zrovna tou květinou, kterou jste.

4. Zkus vymyslet nějakou krátkou básničku nebo říkanku o zvířátkách. Zkus ji zazpívat.

5. Každá věc má nějakou vlastnost. Zvířátko milé, velké, huňaté; dům velký, prosklený, hezký atd. Vymysli, která vlastnost je nejdůležitější pro tyto předměty: psací pero, čokoláda, papír, taška, sůl, okno, mléko, židle, tabule.

6. Zkus vymyslet, jakou vlastnost má asi: ticho, večer, vítr, podzim, soumrak, déšč.

7. Vymysli si nějaká úplně nová slova, která vůbec nic neznamenají – každý vymyslí alespoň tři. Říkejte si pak postupně tato slova nahlas a ostatní zkoušejí říci, co jim připomínají, co je napadne, když tato zvláštní slova slyší.

8. Představ si, že věci, které máš v penále, najednou obživnou, vylezou ven z penálu… Zkus vymyslet krátkou pohádku, jak by to bylo dál.

9. Představ si, že jsi k svátku dostal od kouzelného dědečka celou sloní rodinu: velkého slona, slonici a dvě malá slůňata. Co by sis s nimi počal? Jaká jména bys jim vymyslel a proč? Povídejte si o tom.

10. Vyndej si z penálu tři věci. Každá má nějakou funkci, účel, k něčemu ji používáme. Zkus u každé z nich vymyslet, k čemu dalšímu by se dala používat.

11. Co by bylo, kdyby …? Zkus domyslet a vyprávět, co by bylo, kdyby: květiny a stromy uměly mluvit, domy byly nafukovací, lidé uměli procházet zdí, den trval jen dvě hodiny, lidé uměli být neviditelní apod. Můžeš to také nakreslit.

12. V zoologické zahradě se vzbouřila zvířata a zavedla si tam vlastní řád. Kdo z nich by tam asi dělal jakou práci? Kdo by vodil děti po ZOO? Jak by to vypadalo u stánku se zmrzlinou? Umíš si to představit? Nakresli to; řekněte si společně, jak by to vypadalo.

TŘETÍ TŘÍDA

13. Vymysli pohádku o tom, jak květina přišla ke své vůni.

14. Najdi ve svém okolí místo opředené nějakou záhadou.

15. Napiš básničku o opici.

16. Představ si, že stromy a rostliny obživly, mohou chodit a mluvit. Vymysli krátký strašidelný příběh o těchto tvorech.

17. Vymysli krátký veselý příběh o obživlých stromech.

18. Napiš básničku o mracích. Podívej se občas na oblohu, kolik druhů mraků znáš?

19. Vymysli co nejvíce rýmů na slova: husa, řeka, léto, kůň, ryba, taška. Použij tyto rýmy v krátkých legračních básničkách.

20. Zkus si vzpomenout na všechna strašidla a jiné nadpřirozené bytosti a napiš jejich seznam. Kdo jich má nejvíce? Sestavte jejich katalog!

21. Vymysli nějaké vlastní nadpřirozené bytosti a napiš o nich krátký příběh.

22. Vymysli básničku, kde všechna písmena začínají na a.

23. Dostal ses do země obrů, kde nejsi větší než mravenec v trávě. Vyprávěj, co bys dělal.

24. Vymysli krátkou a napínavou pohádku o tom, jak se nečistota přemnožila a chtěla zamořit celý svět.

25. Podívej se na předměty, které máš v penále. Zkus každému z nich vymyslet nějakou magickou moc.

26. Najdi někde nějakou pěknou básničku, která není v čítance, a nauč se ji přednášet.

27. Vzpomeň si, které knížky jsi v posledním roce četl. Která podle tebe nejvíce podnítila tvou fantazii? Která byla nejzajímavější?

28. Vzpomeň si na nějakou knížku, která se ti moc nelíbila, jak bys ji napsal ty, kdybys byl spisovatelem?

29. Zkus poeticky popsat tikot hodinek. Zkus popsat tikot hodinek, který tě rozčiluje. Představ si, že někde dlouho čekáš a čas ti vůbec neutíká – zkus popsat tikot hodinek v takové situaci. Zkus stejnou věc popsat, když si představíš, že moc spěcháš a čas strašně rychle běží.

30. Doma si u postele připrav blok a tužku a hned, jak se probudíš, si zapiš, co se ti zdálo. Nesmíš se zapisováním čekat – lidé svůj sen zapomenou během první minuty po probuzení. Za týden si ve škole předčítejte své sny – kdo je má nejmilejší, kdo nejveselejší, kdo nejzajímavější a kdo nejhrozivější.

31. Zkus přemýšlet, jak se tvůj sen vztahuje k tomu, co jsi ve dnech před ním zažil.

32. Co by mi udělalo největší radost. Děti mají chvíli na rozmyšlenou a pak vyprávějí jeden po druhém, co by jim udělalo radost a proč. Co by mě hodně rozzlobilo, zarmoutilo jsou další varianty úlohy. Cílem je konfrontace hodnot a řízená představivost.

33. Co myslíš, že by udělalo největší radost (zármutek) tvé mamince, kamarádovi, bráškovi… Cílem tohoto cvičení, které navazuje na předchozí, je po určitém utřídění hodnot prohloubit schopnost empatie.

34. Kterým živočichem by ses chtěl stát? Proč?

35. Vymysli pohádku o tom, jak květiny přišly ke svým jménům.

36. Vyberte si kratší básničku v čítance a zkuste ji přednést. Ale pozor! Úplně stejná slova mohou úplně změnit význam, když je řekneme jiným způsobem, jinak zabarveným hlasem atd. Zkuste každý tuto básničku přednést úplně jinak, než všichni před vámi. Zkuste změnit její vyznění tím, jak ji přednesete. Zkuste také najít takový přednes, jak si asi myslíte, že to zamýšlel autor.

ČTVRTÁ TŘÍDA

37. Vymysli pohádku o tom, jak květiny přišly k různě bohatým a různě barevným květům.

38. Úkol pro skupinu v lese (na výletě atd.) – v lese, který je okolo, bydlí na různých místech různé nadpřirozené bytosti, vyprávěj o nich, co jsou zač, jak se do lesa dostaly, co provádějí atd.

39. Vymysli si nějakou nadpřirozenou bytost, která by mohla žít nebo strašit v okolí tvého bydliště, a vyprávěj o ní.

40. Napiš básničku o ježcích.

41. Na lavici máš věci, představ si, že obživly, vyprávěj o nich krátký příběh.

42. Vyprávěj, jak by sis představoval svůj život.

43. Vyprávěj, co bys dělal, kdyby ses stal králem.

44. Napiš básničku, ve které použiješ tato slova: sůl, kočka, pírko, mraky, prales, květina.

45. Napiš básničku o dešti.

46. Vymysli básničku o lesních skřítcích.

47. Napiš čtvrtou sloku k písničce Ej padá, padá rosenka.

48. Vymysli krátké vyprávění o tom, co si asi myslí plíseň, když roste v lednici na kompotu.

49. Představ si, co by bylo, kdyby telefony obživly a rozhodly se ovládnout svět. Napiš o tom krátkou sci-fi povídku.

50. Co bys dělal, kdybys byl čaroděj?

51. Najdi někde nějakou pěknou básničku, která není v čítance a o které si myslíš, že ji nikdo ve třídě nebude znát, a nauč se ji přednášet.

52. Jmenuj deset slov. Napiš z nich krátkou básničku (příběh). Pochopitelně, že můžeš přidat i slova jiná, když ti těchto deset nebude stačit.

53. Zavři oči a představuj si: Je noc, všichni doma už spí, jen ty ne a ne usnout. Venku skučí velký vítr, který zvedá oblaka prachu a ohýbá stromy. Vtom se rozletí tvé okno. Vyskočíš, protože si myslíš, že ho otevřel vítr, a chceš je zavřít, ale tu vidíš: na okně stojí malý světélkující létající talíř. Dovyprávěj tuto historku nebo ji domysli a napiš.

54. Zkus popsat soumrak – nejdříve poetický; potom takový, kdy se schyluje k dešti; když je léto a je velké horko a dusno; když je zlověstný a skučící vítr.

55. Zaposlouchej se do této hudby (orchestrální, dětem spíše neznámá skladba). Hudba v tobě začne vyvolávat řadu představ, nech se jimi unášet. Po skončení poslechu vyprávějte, co si kdo představoval.

56. Vymysli svým kamarádům (vyber si nejméně pět) přezdívky. Podmínka je, že přezdívkou musí být nějaký druh savce (ryby, zcela neexistující slovo, strom, květina atd.).

57. Které lidské zvyky jsou dobré a které špatné. Vymysli od obou co nejvíce a zdůvodni své zařazení.

58. Slovní kopaná s představami. Když slyšíme nějaké slovo, napadne nás pokaždé jiná představa, asociace. Na tom je založena tato hra: Když hráč před námi řekne slovo, my pokračujeme ve hře první představou, která nás napadne. Např. na slovo soused nás napadnou dveře, dalšího klika, dále klíč, další zámek, další bílá paní atd.

59. Proměny věcí. Zkuste přemýšlet, čím by mohl být míč (tabule, smeták, nůžky, tužka, guma atd.), kdyby byly z jiného materiálu, jinak veliké atd. Zkus z nich takto vymyslet jiné věci, které zatím vůbec nemusí existovat, ale byly by užitečné.

60. Proměny věcí II. Zkus si představit, že by věci z předchozího cvičení měly být živočichy.Vymysli jim jména, vlastnosti. Vymysli a napiš příběh, ve kterém tyto bytosti budou figurovat.

61. Představ si, že jsi zdědil úplně odlehlý ostrůvek v Pacifiku. Je tam krásná příroda, průzračná laguna na koupání, ale jinak vůbec nic. Jak by ses tam chtěl zařídit? Co všechno bys potřeboval s sebou? Kdo by tam měl být s tebou? Zkus si nakreslit i plánek.

PÁTÁ TŘÍDA

62 . Vymysli pohádku o tom, jakou řečí se domlouvají květiny, jak tato řeč vznikla.

63. Najdi ve svém okolí místo, které je opředené nějakou záhadou.

64. Napiš básničku o koních.

65. Představ si tvora, který má 9 noh a 3 křídla. Vymysli krátkou sci-fi povídku (nebo pohádku) o tom, jak je používá, co je to za tvora, vymysli nějaký příběh s tímto tvorem.

66. Na lavici máš věci, představ si, že ses zmenšil do velikosti mravence; jak bys tyto věci používal, jak by sis je chtěl přizpůsobit?

67. Zkus si knížky ve své knihovně poskládat podle nějakého systému, než máš doposud.

68. Napiš básničku o bouřce.

69. Vymysli nový text k nějaké známé písničce.

70. Vymysli co nejvíce rýmů na slovo: pavouk, bota, střílí, nádraží, pokoj, nese, kytka, strom, hází.

71. Vymysli příběh, kde vše začíná písmenem v, kdo ho má nejdelší? Kdo nejvtipnější?

72. Vymysli a napiš nějaký krátký legrační příběh, který bude vytvořený jako jedno z pokračování večerníčku pro Spejbla a Hurvínka. Zkuste si tento příběh ve třídě odehrát.

73. Vymysli a napiš, co by se ve tvém městě dalo změnit, aby bylo pohodlnější a příjemnější. Co by se mělo udělat, aby bylo tajemnější. Co by se dalo změnit, aby bylo zajímavější pro cizince?

74. Vymysli, jakým kouzlem mohou být opředeny tramvajové koleje.

75. Najdi v nějaké knížce pěknou básničku o koních a nauč se ji přednášet.

76. Vzpomínej, co všechno jsi zažil o letních prázdninách, který zážitek ti připadá nejzajímavější? Který zážitek nejvíce podnítil tvoji fantazii?

77. Zkus poeticky popsat podzim. Zkus popsat teplý a slunečný podzim. Popiš podzim, kdy prší a všude je bláto a zima. Popiš podzim, kdy sice neprší, ale fouká prudký vítr.

78. Vzpomeň si, která slova používáš nejčastěji. Vyber alespoň pět podstatných jmen a pět sloves. Teď zkus vymyslet nějaká hodně zajímavě znějící slova, která neexistují v žádném známém jazyce a která bys mohl použít místo těch deseti nejpoužívanějších. Domluv se se spolužáky a vytvořte si takto svůj »tajný« jazyk.

79. Kdo je to? Jeden ze žáků si myslí někoho, koho znají všichni účastníci hry. Ostatní se snaží zjistit, o koho jde, a dávají mu otázky, ve kterých zjiščují vlastnosti myšlené osoby. Např. »Je vysoký?«, »Je vzteklý?«, »Má rád sladkosti?« ap. Žák, který ví, o koho jde, jim odpovídá podle svých vědomostí, nesmí říkat nepravdu, ale také se nesnaží zbytečně jim napovídat a ulehčovat hádání.

80. Napiš nějakou komickou básničku o šimpanzích, paviánech a gorilách.

81. Zkus vymyslet, jak asi vzniklo tvé křestní jméno. Zkus o tom vymyslet nějaký vtipný příběh.

82. Napiš na lísteček název knihy (v jiné hře filmu, básničky, literárního hrdiny atd.). Lístečky se hodí do klobouku (krabice) a zamíchají. Učitel je postupně vytahuje a čte. Třída se vždy snaží uhodnout, kdo je autorem lístečku.

83. Napiš krátkou básničku, která by byla o tom, co jsi tento týden zažil zajímavého.

84. Vymysli si skřítky, kteří bydlí v tvém domě, dej jim jména, vymysli, co dělají, jaké mají vlastnosti a jaké jsou tvé vztahy s nimi. Napiš o tom kratičkou povídku.

85. Jak by sis představoval ideální život? Je to reálné? Co všechno bys musel udělat, abys dosáhl toho, co sis vysnil?

86. Vymysli reklamní slogan na žvýkačku, limonádu, krém na boty, inkoust. Zkus vymyslet nějakou neobvyklou a vtipnou asociaci, která by lidi upoutala. Vyhlašte ve třídě konkurs na nejvtipnější námět k reklamnímu videoklipu na hrníčky, hřebíky, ponožky.

87. Představ si, že jsi šéfkuchařem v klubu bláznivých milionářů. Máš za úkol vymyslet zcela neobvyklá jídla a dát jim co nejzvláštnější názvy. Sestav si alespoň tři taková jídla. Hodnotí se, jak neobvykle a originálně jsou názvy vymyšleny, dále také vtipnost a fantastičnost přípravy. Sestavte s celou třídou jídelní lístek do takového klubu.

88. Jsi na horách na chatě. Je večer, venku je úplná tma, kilometry daleko nikde nikdo. Mrzne až praští a venku se potichoučku snáší sníh. Svítíš si petrolejkou, v kamnech praská dříví a ve tvém maličkém, dřevem obloženém pokojíčku je krásně teploučko, piješ horký čaj a díváš se do tmavých koutů pokoje. Dovyprávějte tento příběh.

ŠESTÁ TŘÍDA

89. Vyprávěj, co bys dělal, kdyby ses stal egyptským faraonem.

90. Vyprávěj, jak by ses zařídil na pustém ostrově, co všechno

bys chtěl mít s sebou.

91. Vyprávěj, co by bylo, kdyby ryby uměly plavat i ve vzduchu a lidé žít i pod vodou. Vymysli a napiš o tom krátký sci-fi příběh.

92. Napiš básničku o pampelišce.

93. Napiš básničku o větru.

94. Sedni si, zavři oči a představ si: Je zima, všude leží závěje sněhu, pomalu se stmívá, venku je zataženo a hustě padá sníh, ve skulinách hvízdá a hučí meluzína. Nejde proud, protože včerejší vítr shodil vedení. Všude jsou dlouhé a temné stíny. Dokonči začaté vyprávění tak, aby vznikl strašidelný příběh s legračním koncem.

95. Sedni si, zavři oči a poslouchej: Svět je plný nejrůznějších zvuků, ptáci zpívají, vítr šumí, tramvaje rámusí atd. Představ si, že každý zvuk je nějaký záhadný tvor, který má jakési zvláštní tělo, jen se před námi většinou skrývá. Vyber si pět různých zvuků – hlasité, tiché, příjemné, nepříjemné a vymysli k těmto zvukům tvory, případně si je můžeš i nakreslit. Ukaž anebo vyprávěj ostatním o tom, jak který zvuk vypadá, jakou má povahu atd. Srovnávejte, kdo vymyslí trefné tvory k různým zvukům.

96. Vyndej si na lavici deset nějakých předmětů. Představ si, že se mezi sebou dohadují, kdo z nich je důležitější. Napiš jejich rozhovor a jejich argumenty, proč se každý považuje za důležitějšího. Napiš o tom krátkou legrační báseň.

97. Vezmi si nějakou fotografii, o které vůbec nic nevíš. Představ si, že jde o fotografii z filmu. Vyprávěj děj tohoto filmu.

98. Najdi v nějaké knížce básničku, o které si myslíš, že ji nikdo nebude znát, a nauč se ji přednášet.

99. Zkus najít nějakou básničku o bouřce a přednes ji ostatním.

100. Zavři oči a představ si: Jsi doma sám, rodiče šli do divadla a vrátí se velmi pozdě. Je večer, venku je tma a prší. Chceš si pustit gramofon, ale místo hudby se z reprobeden ozve temné hluboké a velmi silné mručení, které k tvému překvapení nepřestane, ani když vypneš gramofon. Vymysli krátký strašidelný příběh, který nakonec dobře skončí.

101. Co bys byl, kdybys byl… ovoce, zvíře, budova, jídlo, květina apod., děti se snaží vyjádřit pocity, kterým ovocem by chtěly být a proč, event. které ovoce si myslí, že mohou připomínat.

102. Poslouchej tuto hudbu (např. Martinů: Rapsodie pro violu a orchestr, 1. věta nebo jiná orchestrální artificiální hudba, která není příliš oposlouchaná). Zavři oči a nech své představy unášet hudbou, bude tě napadat spousta obrazů a představ. Napiš své představy, proud asociací, který v tobě hudba vyvolá.

103. Napiš básničku o tuleních (alespoň 8 veršů). Potom si je společně předneste.

104. Vyber si v novinách nějakou krátkou zprávu. Zkus ji

napsat ve verších.

105. Vezmi si noviny a vystříhej z nich asi 20 vět. Zkus tyto věty poskládat dohromady, aby daly nějaký nový nečekaný význam. Přečtěte si své výtvory nahlas – hodnočte originalitu. Odlišnost významu od původních vět, vtipnost atd.

106. Zkus vymyslet krátkou bajku, v níž budou vystupovat lesní zvířata, ale bude odhalovat některou ze špatných lidských vlastností a bude mít vtipnou pointu.

107. Co by mě nejvíc překvapilo? V různých situacích vždy očekáváme, co se bude dít. Na nádraží očekáváme ruch, vlaky, výpravčího… na opeře pány v oblecích a dámy v dlouhých šatech. Výpravčí na opeře by nás asi překvapil. Úkolem této hry je vymýšlet to, co by nás v určité situaci překvapilo. Čím neobvyklejší a »bláznivější« představy, tím více si jich v této hře budeme cenit.

108. Představ si úplné ticho. Co všechno tě napadá, jak může ticho působit? Popiš své pocity a asociace.

109. Zadáme dětem určitou situaci: škola, v tramvaji, na hřišti, na ulici, v plaveckém bazénu, v samoobsluze, na koncertě, ve sklepě, na zřícenině hradu, v kostele, v podzemním labyrintu, v květinářství apod. Děti mají v určitém časovém úseku – třeba 10 minut – vymyslet co nejvíce různých překvapujících představ na stejné prostředí. Přitom platí, že každá odpověď je lepší než žádná, snažíme se o originalitu a vtip, ale vedeme žáky k tomu, aby zapisovali proud všech představ a nápadů, čím více, tím lépe, čím originálnější a fantastičtější, tím ještě lépe. Na závěr si své představy nahlas přečteme, můžeme vyhlásit i soutěž o nejfantastičtější představu v určité situaci a společně s dětmi odpovědi hodnotit.

110. Představ si, že se máš přestěhovat na svou novou víkendovou základnu na Venuši. Jak by sis ji zařídil? Co všechno by sis chtěl vzít s sebou? Kdo by tam měl být s tebou? Zkus si k tomu nakreslit i stručný plánek.

111. Vyber si v čítance nějaký článek, který se ti moc nelíbil: Zkus ho zasadit do jiného prostředí a jiné doby (na Divoký západ, do středověku, do současnosti, do budoucnosti, do Antarktidy atd.). Změň jména osob v příběhu. Zkus změnit závěr a pointu příběhu. Zkus i jiné změny.

SEDMÁ TŘÍDA

112. Vyprávěj, jak by ses zařídil, kdyby ses ocitnul v 16. století.

113. Představ si, že jsi princem (princeznou). Vymysli, jakým způsobem bys vybíral(a) své nevěsty (ženichy).

114. Vymysli 3 těžké hádanky, které bys jako princezna dávala nápadníkům, o které bys nestála.

115. Vymysli 3 těžké úkoly, které bys jako princ dával princeznám, které bys chtěl zesměšnit.

116. Vyprávěj, co bys dělal, kdybys byl milionář.

117. Vyprávěj, co všechno by se dalo dělat, kdyby lidé uměli létat.

118. Napiš básničku o pavučině.

119. Napiš krátké vyprávění, které bude co nejvěrněji připomínat nějaký tvůj nedávný sen.

120. Vymysli nějaký vtipný příběh, kde všechna slova budou začínat jedním písmenem, které si sám můžeš vybrat. Kdo ho má nejdelší? Kdo nejvtipnější?

121. Představ si, že auta obživla. Vzpomeň si na to, jak které vypadá a jakou myslíš, že by mohlo mít povahu. Napiš o tom krátký, ale napínavý příběh.

122. Zavři oči a představuj si: Jsi ledňáček, který má hnízdo nedaleko krásného horského potoka. Tvé hnízdo je hluboko v horách a lesích, takže lidé nikdy neruší váš kout přírody. Dýcháte průzračný vzduch a lovíte rybky v křiščálově čisté vodě. Vymysli a napiš nějakou historku ze svého ledňáččího života.

123. Zavři oči a představuj si: Po parném a dusném dni je chladivý podvečer. Ty ležíš v loďce, která si tiše plave po vodě. Kolem je zanedbaný a trošku záhadný zámecký park, smuteční vrby sklánějí své větve do jezírka, kde plave tvoje loďka. Kolem je ticho, park vypadá úplně opuštěný; ty ležíš na zádech a sleduješ oblohu, po které létají racci a divoké kachny. Dovyprávěj tento příběh, jak bys chtěl, aby pokračoval.

124. Vymysli příběh o tom, jak tví předci v dávném středověku přišli ke svému jménu.

125. Najdi v nějaké sbírce básní básničku o dešti, kterou nikdo ve třídě nebude znát, a přednes ji ostatním.

126. Napiš básničku o nějakém hradu, kde jsi byl, a o tom, jak na tebe hrad působil.

127. Představ si polorozpadlou zříceninu hradu, která stojí na kopci v hloubi lesů, celá zarostlá křovinami a vysokou trávou. K této zřícenině nevede žádná cesta, jen opuštěná lesní stezička, po které stejně nikdo nechodí. Možná jsi na podobném místě už někdy byl. Je léto, zapadá sluníčko, voní tráva, ve vzduchu létá plno čmeláků a motýlů. Ty jsi sám a podle hodin vidíš, že by ses měl vrátit, než bude tma. Zkus napsat krátký popis toho, jak na tebe toto místo působí, jak se cítíš.

128. Vzpomeň si, co všechno jsi zažil v uplynulém roce. Který zážitek byl pro tebe nejzajímavější? Který podle tebe nejvíce podnítil tvoji fantazii?

129. Představ si, že jsi starý dub, jenž roste na kraji lesa na vysokém kopci, odkud vidí daleko do kraje. Vyprávěj, jaké máš pocity. (Na co rád vzpomínáš. Co si myslíš o lidech, když je už 600 let pozoruješ. Čeho se bojíš.) Napiš o tom krátkou básničku.

130. Vzpomeň si na knížky, které jsi četl. Byla mezi nimi nějaká, kterou bys rád viděl zfilmovanou? V čem by se film mohl lišit od předlohy?

131. Co všechno tě napadá při slově zima. Zkus popsat své pocity.

132. Napiš krátkou básničku o tom, co se ti v poslední době zdálo zajímavého nebo komického.

133. Vymysli si alespoň 5 zajímavě znějících slov, která neexistují v žádném dosud známém jazyce. Potom zkus vymyslet i věci, které by k těm slovům mohly patřit.

134. Kdo je to? Jeden z žáků si myslí osobu, kterou všichni účastníci hry znají. Ostatní mu dávají otázky, které jim napovědí, o koho jde. Zjiščují jimi vlastnosti myšlené osoby, ovšem nepřímo – metaforou. Zeptají se třeba: »Vodní tok?« a odpovídající se snaží vybrat vodní tok, jenž nejvíce odpovídá povaze myšlené osoby, např. »Takový větší potok.« Lze se ptát »počasí«, »květina« atd. Jedině se nelze ptát přímo na jméno, bydliště nebo podobu a vlastnosti, vše musí probíhat v metaforách; až když si je někdo téměř jist, o koho jde, zeptá se »Je to…?« a tázaný odpoví jen »ano« nebo »ne«.

135. Přines si do školy časopisy a noviny. Vystříhej si asi deset obrázků pánů a deset obrázků dam. Dej jim jména. Vymysli, co by mohli mít společného. Mohou to být kolegové z práce? Může to být špionážní skupina? Překupníci drog? Hazardní hráči? Něco jiného? Jaké funkce v tomto společenství asi jednotlivé postavy mají, proč? Kdo je hlavou? Zvol miss společenství.

136. Poslouchej tuto hudbu (hudba orchestrální). Představ si, že jsi filmový režisér a máš za úkol natočit obrazový doprovod k této hudbě. Jak by vypadal?

137. Představ si, že ses ocitl v zemi, kde lidé bydlí ve květech obrovských květin. Dovyprávěj, jak dál to tam vypadá, jaké to v květinách je? Čím se »květinoví lidé« živí? apod.

138. Představ si, že kdykoliv můžeš vstoupit do obrazů. Do kterých obrazů by ses rád podíval, do kterých nerad? Proč? Je nějaký obraz, ve kterém bys už chtěl zůstat?

139. Kterou postavou z knížek by ses rád stal? Jak bys potom změnil děj knížky?

140. Kdyby sis směl na pustý ostrov vzít jedinou věc, která by to byla?

141. Vyprávěj, co všechno by se dalo dělat, kdyby lidé uměli být neviditelní.

142. Napiš básničku o obloze.

143. Napiš básničku o tom, proč ze stromů na podzim opadá listí.

144. Napiš veselou básničku o lidech.

145. Večer si u postele připrav blok a tužku a ráno, když se probudíš, si vždy poznamenej, co se ti zdálo. Po týdnu všichni vyprávějí své sny. Kdo ho má nejveselejší? Kdo ho má nejstrašidelnější? Kdo nejzajímavější?

146. Vymysli na některý ze svých snů krátkou básničku.

147. Sedni si, zavři oči a představuj si: Je léto, hluboká noc. Ležíš na pasece v lese pod širákem a díváš se na oblohu. Není takové vedro, jako ve dne, ale jen příjemně teplo. Obloha je úplně jasná, svítí na ní obrovské množství hvězd, je tak jasno, že vidíš i ty velmi malé. Také měsíc krásně svítí a vidíš na něm mnoho kráterů a detailů, jinak je kolem dokola úplně temná noc a černočerný les. Občas vidíš na obloze přeletět netopýra, slyšíš cvrčky a houkání sovy. Je krásná letní noc a obloha svítí jak perličkami vyšívaný černý plášč. Vymysli a napiš, jak bys chtěl, aby vyprávění pokračovalo, co bys v takové situaci chtěl zažít.

148. Vyprávěj, jak bys zařídil život v mraveništi, kdyby ses stal mravenčím králem (královnou).

149. Představ si, na co asi myslí starý trouchnivějící pařez v lese. Srovnejte ve třídě své představy.

150. Najdi si nějakou básničku nebo krátký příběh, o kterém si myslíš, že vystihuje tvou povahu, zájmy atd. (Např. kdo má rád svobodu a koně, vybere si příběh nebo básničku o koních, kdo stále překotně mluví, vybere si básničku o cvrlikání vrabců atd.) Společně si je přečtěte a nechte ostatní zhodnotit, jak jste se kdo odhadl správně, cítí-li vás ostatní podobně nebo úplně jinak.

151.Najdi v nějaké sbírce básní zajímavou básničku o povaze lidí, která se ti zalíbí, a přednes ji ostatním.

152. Zkus najít nějakou pěknou básničku o tom, jak vypadá ráno.

153. Najdi nějakou málo známou básničku o přírodě.

154. Zkus sám napsat alespoň krátkou básničku o horách, kde je plno lesů, křiščálových potůčků, plno ptáků a lesní zvěře.

155. Zavři oči a představuj si! Je letní večer, za chvíli zapadne sluníčko. Jsi sám na úplně opuštěné rozpadlé zřícenině, která stojí v hloubi lesů. Co vše si představuješ, co tě napadá? Vyprávěj nebo napiš.

156. Vzpomeň si na knížky, které jsi četl: která podle tebe nejvíce podnítila tvou fantazii?

157. Která z knížek, jež jsi četl, tě moc nezaujala? Jak bys ji napsal, kdybys byl spisovatelem ty?

158. Představ si, že jsi houslový virtuos, který jezdí po celém světě a stále všude hraje stejnou skladbu. Napiš o tom krátkou veselou básničku.

159. Kdybys byl spisovatel, o čem bys napsal svou nejmilejší knížku?

160. O čem si myslíš, že by měla být knížka, kterou by všichni lidé hodně kupovali a četli? O čem by měla být knížka, kterou by si lidé měli přečíst?

161. Zkus vymyslet humorný příběh, kde ze všech samohlásek smí být jen jedna, je na tobě, jakou si vybereš. Společně přečtěte a hodnočte: který je nejdelší?, který je nejvtipnější?

162. Co všechno tě napadá, když se řekne ráno? Popiš všechny své pocity.

163. Poslouchej tuto písničku (nahrávka dětem raději méně známé písničky v cizí řeči). Nerozumíme sice textu, ale podle hudby a podle toho, jak ji zpěvák zpívá, si můžeme mnohé domyslet. Zkuste vymyslet, o čem asi je. Zkuste alespoň na refrén napsat svůj vlastní, český text.

164. Do kterých zemí, na která místa na Zemi by ses chtěl podívat, co bys tam chtěl vidět, co bys tam chtěl prožít?

165. Braunův Betlém“. Vymysli 24 důležitých lidských vlastností. Charakterizuj je, popiš, jak si je představuješ. Znázorni je. (Podobný úkol dostal barokní sochař Matyáš Bernard Braun – podívej se někam, jak se tohoto úkolu zhostil.)

166. Kdo je autor?“ Žáci napíší na malé lístečky odpovědi na těchto 5 otázek: Jaká je tvá nejmilejší knížka? Kdyby sis mohl vybrat jednu věc, jaká by to byla? Co bys jako odsouzenec na smrt vyslovil za poslední přání? Do které země by ses rád odstěhoval a proč? Jakou desku máš nejraději? Poté lístečky anonymně vybereme, zamícháme a čteme odpovědi. Třída se snaží podle odpovědi odhadnout autora.

Z knížky Tomáš Houška: Škola hrou, 1991

7791 Celkem přečteno 3 Dnes přečteno