Occident | Dobří křesťané | Doba FIlipa II. | Dominik | Křížová výprava | IV. lateránský koncil | Inkjvizice | Normalizace | Montségur | Odboj a Exil
Když utichly zbraně křižáckých armád, do Toulousse se vrátil hrabě Raymond VII., který si u papeže Honoria III. vyprosil dostatečným pokáním a sebeponížením milost. Církev přestala podporovat křížovou výpravu… avšak jen do koncilu, který se rok 1225 konal v Bourges zcela pod taktovkou francouzského krále. Byla vyhlášena nová výprava a do jejího čela byl církví dosazen sám Ludvík VIII., syn Fila II. Augusta. Tažení však bylo přerušeno sotva začalo, mladý král následujícího roku zemřel a vlády se ve jménu svého maličkého syna, Ludvíka IX., jako regentka chopila královna - Blanka Kastilská. Spor s hrabětem Toulousse byl urovnán diplomaticky – jediná dědička Raymonda VII. se stala ženou bratra francouzského krále a jednou z podmínek bylo, že nebudou-li mít dědice, připadne hrabství Toulousse koruně… a tak se i stalo. Trencaveové byli vyhnáni a Languedok „převzal“ francouzský král od Montforta. Právně se tedy celý jih stal francouzským lénem.
Blanka Kastilská byla cokoli jen ne domácí putičkou, kdo čekal, že za jejího regentství bude volněji, přepočítal se. Vnučka Elinor Aquitánské a Jindřicha II., tedy neteř Richarda Lví Srdce (a Jana Bezzemka) se stala nejfrancouzštější královnou. Zavedla proti katarům drakonická opatření a propůjčila církvi dostatečné vojenské síly, aby byl Languedok pacifikován. Když byla v Paříži r. 1229 Robertem de Sorbone založena slavná univerzita, bylo jí vytčeno hlavní poslání – vzdělávat mistry v teologii tak, aby k ničemu podobnému už nikdy nemohlo dojít. Přesto ještě roku 1234 byla v Toulousse udělována katharská svátost, zrovna v den prohlášení Dominika za svatého.
Occident | Dobří křesťané | Doba FIlipa II. | Dominik | Křížová výprava | IV. lateránský koncil | Inkjvizice | Normalizace | Montségur | Odboj a Exil
