Occident | Dobří křesťané | Doba FIlipa II. | Dominik | Křížová výprava | IV. lateránský koncil | Inkjvizice | Normalizace | Montségur | Odboj a Exil
Přelom 12./13. století znamenal pro Francii vládu Filipa II. Augusta. Byl to rázný panovník, který se rozhodl, že území mezi Rýnem a Pyrenejemi sjednotí pod svou vládu. Největší překážkou mu byli Plantagenetové, vévodové Anjou, Aquitánie, Normandie … a králové Anglie. Nejbohatší, nejmocnější a nejpyšnější královská rodina Evropy 12. století. Plantagenetové byli navíc rodově spojeni s bavorskými Welfy, kteří platili za nejmocnější rod v Německu a neváhali opakovaně vznášet nárok na císařskou korunu. Plantagenetsko-Welfská koalice Filipovi nahrála za spojence hlavní protihráče Welfů – Fridricha II. Štaufského a Přemysla I. Filip však našel spojence ještě mocnějšího – stylizoval se do role nejkřesťanštějšího krále, ochránce církve a víry. To mu zajistilo trvalou podporu církve při všech diplomatických či vojenských kotrmelcích, které prováděl.
Poté, co dobyl hrad Gaillard, obsadil Normandii i další velkou část pevninských držav anglického krále Jana. Jan v poslední naději pomohl svému zeti Ottovi IV. financovat tažení proti Filipovi, ale to skončilo vojenskou porážkou u Bouvines r. 1214, stejně jako druhá vojenská výprava u Poitiers o rok později. Jan získal přídomek „Bezzemek“ a Filipovy úspěchy kulminovaly. Je až neuvěřitelné, že současně dokázal organizovat i tažení na třetí frontě – na jihu.
Byl vynikajícím manipulátorem. Na většinu jeho „výnosů“ nejsou žádné doklady, prostě je jen diktoval, často beze svědků, aby se od nich v případě nezdaru mohl snadno distancovat a prohlásit je za soukromou iniciativu některého ze svých „neukázněných“ lidí. „Montfortova“ křížová výprava je toho důkazem. Své tažení na jih dokázal zorganizovat tak, aby ho vyhlásila církev jako věc víry a vojsko ho nestálo ani měďák.
Occident | Dobří křesťané | Doba FIlipa II. | Dominik | Křížová výprava | IV. lateránský koncil | Inkjvizice | Normalizace | Montségur | Odboj a Exil
